Státní kyrgyzská televize právě natáčí dokument o České republice. Jedním z představovaných měst a turistických cílů je město Litoměřice. Hlavním důvodem, proč se Kyrgyzstán zajímá právě o Litoměřice, je litoměřický fotograf Petr Klingr. „Jezdím do Kyrgyzstánu fotit, v minulém roce jsem měl k tomuto cyklu výstavu v litoměřickém hradu a k mému potěšení se na ni přijel podívat i samotný kyrgyzský velvyslanec Ermek Ibraimov. I to je důvodem, proč kyrgyzská televize přijela natáčet dokument právě do Litoměřic,“ připomněl Petr Klingr.

Dokumentaristé z Kyrgyzstánu se zajímají o historii i současnost města. K té příležitosti natočili rozhovor s místostarostou Litoměřic Karlem Krejzou. Následně se rozjeli na prohlídku Kalichu, Richardu, navštíví také Památník Terezín. Zvláštní zájem pak shledávají v českém pivu. „Natáčecí štáb se těší do litoměřického minipivovaru Labuť, kde jim prozradí tajemství výroby piva. Pivo je v Kyrgyzstánu velmi oblíbené a to české platí za nejkvalitnější,“ přiblížil Petr Klingr.

Kyrgyzstán je země o rozloze 199 000 km² a celkovým počtem obyvatel 5,72 milionů. Země, která se rozprostírá mezi Čínou, Tádžikistánem, Uzbekistánem a Kazachstánem, navázala první bližší spolupráci s Českou republikou již ve dvacátých letech 19. století. Litoměřice jsou v Kyrgyzstánu jedním ze známějších českých měst.

Zapojit obyvatele pokratického sídliště do rozhodování o budoucí podobě lokality, které se dotkne již 4. etapa revitalizace, bylo v pondělí 20. března cílem procházky s architekty stavbou dotčeným územím. Zároveň s tím byl v učebně Ladovy základní školy představen průběh prací souvisejících se třetí etapou, jejíž realizace začne v létě.

V Litoměřicích byla po zimě zahájena pracovníky Technických služeb města (TSM) oprava silnic. „Minulý týden byly například opraveny výtluky v ulici Na Výsluní a Alfonse Muchy. Tento a příští týden přichází na řadu Teplická, Liberecká a Stránského,“ vyjmenoval komunikace, kde byly nebo v dohledné době budou opraveny výtluky, ředitel Technických služeb města Ivo Elman.

Kanada, USA, Rusko, ale i další státy se účastní Mistrovství světa WBHF v hokejbalu. Hostit je budou Lovosice a Litoměřice ve dnech 19. - 25. června 2017. Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč při této příležitosti přivítal hlavní organizátory akce světového významu, viceprezidenta světové hokejbalové federace WBHF Jaroslava Melíška, Jiřího Skřivánka z pořádajícího oddílu Killers Litoměřice a trenéra bronzové juniorské reprezentace z loňského mistrovství světa v Praze. „Jsem velice rád, že se tato akce v Litoměřicích uskuteční,“ zhodnotil starosta Litoměřic myšlenku vrátit světový hokejbal do Litoměřic po téměř dvaceti letech. V roce 1998 ještě v tzv. „průvan aréně“, jak se tehdy zimnímu stadionu říkalo, dokázala Česká republika získat titul mistrů světa.

V samotných Litoměřicích se přitom odehraje okolo 15 zápasů. „Všechny tyto zápasy budou pro veřejnost zdarma,“ upozornil Jiří Skřivánek.

Této skutečnosti nahrává také schválení dotace potřebné pro úpravu povrchu v hokejbalové aréně v Litoměřicích. „Máme od města přislíbeno 350 tisíc korun, zbylých 350 tisíc by měl Slavoj bezúročně splácet. Vstřícnou nabídku ze strany města musí ale ještě schválit vedení Slavoje,“ vysvětlil Jiří Skřivánek.  Radost z podpory Litoměřic i Lovosic neskrýval ani viceprezident federace Jaroslav Melíšek, který na setkání přijel z Bratislavy. „Původně se mělo hrát mistrovství v Číně, ale nedokázali jsme se dohodnout na podmínkách a pro řadu týmů by byl turnaj finančně neúnosný. Proto jsme požádali Jirku Skřivánka o organizaci u vás v Českém středohoří. Prošel jsem si oba areály, setkal jsem se se zástupci obou měst a mohu říci, že přípravy zatím běží podle plánu. Všichni hráči se mohou těšit na velmi pěkný turnaj,“ zhodnotil Jaroslav Melíšek cestu do dějiště šampionátu.

V Litoměřicích se představí týmy mužů, žen a masters. Celkem se město zaplní přibližně šesti sty hráči a stovkami jejich fanoušků. Již nyní je řada hotelů na tento termín plně obsazena. „Hokejbal je amatérský sport a mistrovství chceme udělat jako parádní dovolenou pro hráče, propagovat náš region a hokejbal. Samozřejmě očekáváme také velký přínos pro obchodníky v obou městech,“ upozornil Skřivánek na důvod, proč se do takto velkého podniku pustil.

Více se o plánovaném mistrovství dozvíte zde.

Litoměřické koupaliště na Písečném ostrově se připravuje na nadcházející sezónu. Zahájí ji pravděpodobně druhý květnový týden, kdy bude uvedena do provozu prozatím jen dětská část nacházející se v levé části areálu, tedy brouzdaliště a dětský bazén, jejichž voda je přihřívána s využitím solárních panelů. K dispozici budou také všechna sportoviště.

Vybudování víceúčelové haly, více zeleně v centru města nebo likvidace nelegálních skládek – to jsou problémy, které trápí studenty základních a středních škol v Litoměřicích. Představili je v rámci Mladého fóra 2017. „Padesát žáků a studentů společně se zástupci odborů městského úřadu vznášelo náměty na zlepšení v oblasti životního prostředí a globální odpovědnosti, školství, kultury, sportu, zdraví, sociální oblasti, dopravy a bezpečnosti ve městě,“ vysvětlil Petr Hermann, politik Zdravého města Litoměřice.

V první části akce shrnul řešení problémů mladých z minulých fór starosta města Ladislav Chlupáč, představena byla také činnost mladých zastupitelů, aktivit knihovny a dobrovolnického centra pro mladé. Na závěr zástupci jednotlivých oblastí prezentovali náměty studentů, některé okomentoval přímo místostarosta Karel Krejza. „Nakonec proběhlo závěrečné hlasování, ze kterého vzešlo tzv. Desatero. K těmto 10 TOP problémům z Mladého fóra přidáme také problémy ze školních fór (vždy jeden za školu). Vše bude následně součástí ankety, která proběhne na školách do konce dubna. Výsledné problémy předložíme vedení města k řešení,“ doplnila Rita Vlčková, koordinátorka Zdravého města Litoměřice.

Jaké problémy tíží mladou generaci nejvíce?

DESATERO PROBLÉMŮ mladých:

1. Vybudovat víceúčelovou sportovní halu                         

2. Zajistit více zeleně v centru města a u nemocnice

3. – 4.  Zajistit funkčnost pítka v Jiráskových sadech, vybudovat nové pítko na Střeleckém ostrově

3. – 4.  Převést gymnázium pod správu města

5. Snížit nájemné v MKZ pro maturitní plesy

6. – 7. Likvidovat nelegální skládky (Cihelna, pod Radobýlem, u koželužny – Albert)

6. - 7. Zrealizovat pěší zónu na náměstí, omezit parkování

8. Kontrolovat teploty a zařízení ve třídách a na chodbách škol

9. – 10.  Zajistit večerní osvětlení hřiště u ZŠ U Stadionu

9. – 10.  Opravit cyklostezku podél Labe

Problémy, které vzešly ze školních fór:

• ZŠ Na Valech: Zřízení KFC v Galerii Na Soutoku
• ZŠ Boženy Němcové: Zřízení McDonald´s
• Masarykova ZŠ: Zřízení Mc Donald´s
• ZŠ U Stadionu: Úpravy plaveckého bazénu
• ZŠ Havlíčkova: Opravy chodníků a silnic
• ZŠ Ladova: Narkomani na horním nádraží

Organizátorem Mladého fóra 2017 bylo Zdravé město Litoměřice společně se střediskem SEVER a členy Zastupitelstva mládeže. Součástí akce byla ochutnávka Fairtrade a tombola.

Řidiči, kterým končí v letošním roce platnost řidičského průkazu (ŘP), by měli včas myslet na jeho výměnu. Nechávat ji na konec roku se nevyplatí. „V roce 2017 se povinnost týká přibližně 6 742 řidičů. Víme z uplynulých let, že situaci dokážeme zvládnout bez potíží. Přesto si však žadatelé, kteří návštěvu úřadu odloží na poslední chvíli, mohou ve frontě počkat až jednu hodinu,“ připomněl Jan Jakub, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu Litoměřice.

Do počtu držitelů ŘP nutných k výměně přitom spadá také 2 853 ŘP, které jsou již propadlé z uplynulých období. „Stejně jako i v jiných periodických letech zcela jistě významná část řidičů i z této poslední skupiny pro rok 2017 nedorazí, a to z různých důvodů (stáří, nepotřebnost apod.),“ vysvětlil Jan Jakub.

V současné době probíhají výměny průkazů plynule, bez významnějšího čekání na odbavení. Řidiči, kteří chtějí mít jistotu, že nebudou na odboru dopravy čekat, mohou využít objednávkový systém. https://www.litomerice.cz/rezervace/services.php

Podobné hromadné etapy ŘP probíhaly v periodických cyklech v letech 2007, 2010 a 2013. V roce 2010 se průběžná výměna týkala přibližně 5 376 ks ŘP, v roce 2013 to bylo 5 766 ŘP. Tyto etapy se budou opětovně periodicky opakovat do konce roku 2020 a 2023. V letech, ve kterých nedocházelo k periodickým skupinovým výměnám, se akce týkala těchto počtů průkazů: v roce 2009 – 2 466 ks, v roce 2012 – 1 939 ks a v roce 2016 – 3 346 ks ŘP.   

Jsou občané Litoměřice spokojeni s životem ve městě? Odpověď by mělo přinést dotazníkové šetření, které odstartovalo dnešním dnem. Zaměřuje se na otázky životního prostředí, kulturních a sportovních možností ve městě, spokojenosti s městským úřadem, městskou policií a dalších. „Oslovování občanů bude probíhat zejména na ulicích, ale také přímo v domácnostech města. Očekává se, že z celkového počtu obyvatel starších 18 let bude získáno 500 správně vyplněných dotazníků dle předem stanoveného klíče, aby bylo dosaženo reprezentativního vzorku obyvatel. Tazateli jsou proškolení členové zastupitelstva mládeže a dobrovolníci spolupracující s městem, kteří se při začátku každého rozhovoru prokážou tazatelským průkazem,“ vysvětlila Rita Vlčková, koordinátorka Zdravého města Litoměřice, které šetření připravilo spolu s neziskovou organizací CI2, o. p. s.

Šetření potrvá do 6. dubna a navazuje na obdobné akce z let 2007, 2011. Srovnatelné šetření probíhá i v jiných městech ČR a jejich výsledky lze najít na webových stránkách http://indikatory.ci2.co.cz.

Výsledky předešlých měření z Litoměřic jsou na webu http://zdravemesto.litomerice.cz/indikatory-ur/spolecne-evropske-eci.html

Výsledky dotazníkového šetření budou představeny v červnu 2017.
Šetření probíhá v rámci projektu Mobilita 21 podpořeného ze Státního fondu životního prostředí MŽP. 

Geotermální projekt se letos posune do další významné fáze. Zřejmě v polovině roku bude v areálu Jiříkových kasáren zahájena stavba vědeckovýzkumné infrastruktury v rámci projektu RINGEN. Stane se tak díky dotaci ve výši 103 milionu korun, jež se podařilo získat z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání spravovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dokončena by měla být do konce příštího roku.

Město Litoměřice se s příchodem jara musí připravit na řadu uzavírek a s tím související dopravní omezení. Zároveň s plánovanou rekonstrukcí Palachovy ulice totiž dojde na několika místech k rekonstrukci vodovodu, kanalizace, výměně povrchů páteřních komunikací, rekonstrukci kruhových objezdů apod.

Regenerace pokratického sídliště se posouvá do další fáze. Na konci loňského roku byla s finanční podporou Ministerstva pro místní rozvoj ukončena druhá z celkem pěti etap projektu. Tento týden MMR zveřejnilo, že v Litoměřicích podpoří čtyřmi miliony korun (z celkových 7,5 mil. Kč) i realizaci etapy třetí. Stavební úpravy tak začnou hned na jaře. Zároveň s tím však startují projekční práce na přípravě etapy čtvrté.

Společnost Zahrada Čech, kterou vlastní rovným dílem město Litoměřice a společnost EXPO.CZ, zajistí i pro letošní rok provoz litoměřického výstaviště. Kalendář výstavních akcí na rok 2017 tak zůstává nezměněn. Na mimořádném jednání o tom včera rozhodli zastupitelé, kteří po ukončení výběrového řízení vybírali ze dvou zájemců. Prvním byla společnost Diamant Expo a druhou Zahrada Čech.

Slavnostním otevřením dnes byla na dětském oddělení litoměřické nemocnice v pavilonu B ve 4. nadzemním podlaží dovršena rekonstrukce dvou pokojů pro dítě a jeho doprovod. Úpravy se dotkly nejen sociálního zařízení těchto pokojů, ale zcela nové je také jejich vnitřní vybavení včetně zcela nových moderních lůžek.

Město Litoměřice se i v letošním roce rozhodlo podpořit Tibet. Připojilo se k 58. ročníku mezinárodní kampaně s názvem Vlajka pro Tibet. „Den 10. března je den výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Litoměřice se k této významné akci připojily poprvé již v roce 1996 a byly tak jedním z prvních čtyř měst České republiky, která kampaň podpořila,“ vysvětlila tisková mluvčí města Litoměřice Eva Břeňová.

Večer plný rytmů zažili v úterý v sále litoměřického hradu návštěvníci společného koncertu Základní umělecké školy Litoměřice  a teplické konzervatoře.  Muzikantský um při něm předvedli především žáci a studenti, kteří se v těchto školách učí na bicí nástroje.  Repertoár byl široký - od lidovek i klasiky až po moderní rockově i jazzově pojaté skladby.  A tak početné publikum mohlo tleskat  do rytmu třeba lidovek,  Smetanova Obkročáku, Offenbachova Kankánu,  Weiijmansova Tanga až po žhavou 'latinu'. V závěru si pak všichni zabubnovali společnou skladbu, připravenou litoměřickými pedagogy.