Do vzniku ČSR (podle H. Ankerta)

AUERSPERG Anton A., hrabě,

Čestný měšťan 19. 3. 1868 ( + 12. 9. 1876), básník a politik

AUERSPERG Carlos Wilhelm, kníže,

Čestný měšťan 1. 6. 1868 (+ 4. 1. 1890), státník, ministerský předseda (něm. liber.), člen zemského sněmu, člen panské sněmovny

DITTRICH Franz, MUDr.

Čestný měšťan 31. 8. 1838 (+ 1841), městský lékař

DÖRRE von Andreas

Čestný měšťan 10. 12. 1819, podplukovník, majitel domu č. 42

FLEISCHER Wenzel Alexander, MUDr.

Čestný měšťan 1862 /?/ (+ 2. 4. 1885), c.k. místodržitel

FUNKE Alois, JUDr.

Čestný měšťan 16. 11. 1897 (+ 24. 1. 1911), starosta, něm. nacion. pokrok., posl. zem. říšský

GAUBE Josef

Čestný měšťan 5. 3. 1819, profesor na gymnáziu

GEORGI Friedrich von

Čestný měšťan 11. 1. 1917 (+ VI. 1926), generál, ministr zeměbrany

GISKRA Karl, JUDr.

Čestný měšťan 18. 3. 1868 (+19. 1. 1879), ministr vnitra

GRÜNER Ignaz

Čestný měšťan 18. 5. 1875 (+9. 6. 1901), okresní hejtman, vícepresident místodr.

HASNER Leopold Ritter von Arthy

Čestný měšťan 28. 3. 1868 (+ 5. 6. 1891), univerzitní profesor, nár. ekon., ministr školství, zemský a říšský poslanec.

HENNIGER Adalbert, Frieherr von Seeberg

Čestný měšťan 2. 5. 1864 (+ 10. 10. 1873), krajský hejtman, zástupce místodržitele

HELMICH Ferdinand

Čestný měšťan 5. 9. 1906, president krajského soudu

HERBST Eduard

Čestný měšťan 31. 12. 1866 (+ 25. 6. 1892), universitní profesor, zemský a říšský poslanec, ministr

HIILE Augustin Bartholomäus ThDr.

Čestný měšťan 31. 12. 1865, litoměřický římsko-katolický biskup

HÖNIGSCHMIDT/?/ Johann von

Čestný měšťan 12. 5. 1820, c.k. kontrolor solného úřadu

KLEZANSKY J.

Čestný měšťan 9. 1. 1842 (+9. 5. 1850), krajský hejtman

KOHL Franz

Čestný měšťan 12. 6. 1845, c.k. krajský školní komisař

KROBATIN Alexander, Ritter von

Čestný měšťan 11. 1. 1817, generál, ministr války

MARESCH Johann

Čestný měšťan 23. 12. 1859 (+ 6. 8. 1879), zemský školní inspektor, zemský školní rada, kapitulní děkan Všech svatých v Praze, zemský poslanec

PLENER ERNST Dr.

Čestný měšťan 16. 10. 1891 (+ 30. 40. 1923), zemský a říšský poslanecv

RITSCHEL Johann

Čestný měšťan 18. 8. 1828, kdysi litoměřický starosta, starosta Olomouce

ROSSA Franz

Čestný měšťan 16. 3. 1821 , c.k. krajský tajemník

SCHMERLING Anton, Ritter von

Čestný měšťan 1862/?/ (+ 24. 5. 1893), ministr, říšský poslanec

SCHMEYKAL Franz, Dr. V Praze

Čestný měšťan 9. 12. 1880 (+ 5. 4. 1894), uznání zásluh o německou věc, zemský poslanec

SCHMIDT Mauritz P.,

Čestný měšťan 13. 4. 1864 (+ 20. 9. 1865), dominikánský subprior, ředitel hlavní školy

SCHMÜCK Franz

Čestný měšťan 8. 6. 1843, starosta

SEIFER Josef

Čestný měšťan 29. 12. 1902, městský a dómský děkan

TITTA W. J. MUDr. v Třebenicích

Čestný měšťan 18. 12. 1913, předseda Deutscher Volksrat in Böhmen

WOKSCH/?/ Karl

Čestný měšťan 5. 10. 1881, profesor gymnázia

ZAHRADKA Franz

Čestný měšťan 22. 9. 1823, inženýr ředitelství vodních staveb v Praze

Od doby vzniku Československé republiky r. 1918 až do roku 1948 nebyl zjištěn k datu 31. 12. 2001 žádný čestný občan.

Rok 1948 - 1989

Gen.Alexandr Iljič RODIMCEV

Čestný občan

Michail Semenovič MINAKOR

8. 5. 1984, veterán

Rok 1989

PhDr. Ludvík KUNDERA

Jmenován čestným občanem města usnesením zastupitelstva města dne 1. 6. 2000

Životopis a odůvodnění: Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně. V polovině třicátých let studoval na litoměřickém gymnáziu a od podzimu r. 1938 na filozofické fakultě Karlovy university. Počátkem roku 1943 byl totálně nasazen ve vojenském velkoskladu ve Špandavě u Berlína. Od konce roku 1943 do května 1945 žil v Brně v jakési poloilegalitě. Byl u vzniku postsurrealistické Skupiny Ra. V té době - zvláště v mimořádně intenzivním roce 1944 - vzniklo mj. pět rukopisů poezie a prózy, které pak vyšly v letech 1946 - 1948 knižně. Od roku 1976 žije v Kunštátě na Moravě.

Litoměřické gymnázium vydalo svého času, k 100. výročí vzniku, brožuru se jmény všech svých absolventů. Bylo to za totality a proto z cenzurních důvodů tu jméno L. Kundery nenajdete.

Rok 2002

Dr. Carmelita Rodriguez Salas

Velvyslankyně Filipínské republiky Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne 11. 4. 2002

Životopis a odůvodnění: Paní Salas byla jmenována presidentem Fidelem Ramosem mimořádnou plnomocnou velvyslankyní v České republice v dubnu 1996.

Carmelita R. Salas se narodila 23. února 1943 v Iloilo City na Filipínách. Má hodnost bakaláře svobodných umění (humanitních věd), hlavní obor historie (summa cum laude . tj. s vyznamenáním) na Fordhamově univerzitě v Lincoln Center v New Yorku. Paní Salas má též hodnost bakaláře věd (tj. přírodních a technických) pro architekturu na universitě San Carlos v Cebu City, kde vyrostla. Paní Salas je filipínskou vládou diplomovaná architektka.

Postavení paní Salas je spojeno s intenzivním stykem s mezinárodním společenstvím, získaným dvěma desetiletími působení ve společnosti OSN v New Yorku v souvislosti s tím, že její manžel byl zástupcem generálního tajemníka OSN. Pan Salas byl ředitelem fondu pro populaci OSN od jeho počátku v r. 1967 do své smrti 1987. Její dědeček ze strany matčiny, Dionisio Jakosalem, byl členem kabinetu ve vládě guvernéra Harrisona (na Filipínách od r. 1913) a byl členem prvé filipínské mise nezávislosti do USA (1921). Její dědeček z otcovy byl členem filipínského senátu. Paní Salas má dva syny, Ernesto Luise a Rafaela Miguela.

Carmelita R. Salas působí v České republice jako velvyslankyně Filipínské republiky. Za jejího působení se značně upevnily vztahy mezi Litoměřicemi a Filipínskou republikou.

Mons. Štěpán kardinál Trochta

Kardinál, ThDr. Štěpán Trochta ,biskup litoměřický

Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne 11. 4. 2002

Životopis a odůvodnění: Štěpán Trochta se narodil dne 26.března 1905 ve Francově Lhotě na Valašsku. V osmi letech mu zemřel otec a on vyrůstal ve velmi chudých poměrech s maminkou a dvěma sourozenci. V roce 1917 začal studovat arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Po ukončení studií na střední škole odešel studovat do italského Turína teologii kde, vstoupil do noviciátu salesiánů. V roce 1932 ukončil svá studia v Turíně s doktorským titulem. Téhož roku přijal od turínského arcibiskupa kněžské svěcení.

Po vysvěcení se vrátil na rodné Valašsko, kde sloužil jako kněz. Již v roce 1934 byl poslán sloužit do Prahy, kde působil až do svého zatčení gestapem 28. května 1942. Po výsleších v Pankrácké věznici byl deportován do Malé pevnosti v Terezíně, dále Mauthausenu a nakonec jeho trnitá cesta skončila v Dachau. Po válce se vrátil do Prahy a v roce 1947 se na přání papeže stal litoměřickým biskupem. Jeho působení v Litoměřicích však netrvalo dlouho. Po dlouhých jednáních církve s nově vzniklou československou vládou a politických neshodách, byl dr. Trochta zatčen dne 25.8.1952.

V šedesátých letech byl ThDr. Trochta podmínečně propuštěn na svobodu. Teprve 1. září 1968 se mohl vrátit domů, do Litoměřic, kde se vrátil na biskupský stolec. Ten již neopustil až do své smrti 6.4.1974.

V roce 1972 byl oficiálně jmenován papežem kardinálem, přestože mu tato funkce byla "in pectore" udělena již v roce 1969. V té době ji však nemohl litoměřický biskup osobně přijmout. Přestože byl den pohřbu utajován, sjeli se na něj do Litoměřic církevní hodnostáři z celé Evropy. Přišli však i obyčejní lidé, kteří si odkazu výjimečného diplomata a církevního hodnostáře nesmírně vážili.

Jmenováním, čestného občanství kardinálu ThDr. Štěpánu Trochtovi biskupu litoměřickému in memoriam by byl splacen této osobnosti jen malý dluh, který mu stále dlužíme.

Gen. Mjr. František Chábera

Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne 11. 4. 2002

Odůvodnění: Gen. mjr. František Chábera působil v II. světové války v Anglii jako letec, hned po válce se vrátil do Litoměřic, byl perzekuován a teprve po roce 1990 mu byly přiznány všechny pocty. V roce 2000 byla po něm pojmenovány stíhací letka v Čáslavi.

Rok 2007

PhDr. Jindřich Tomas

Archivář, historik. Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne 08. 3. 2007 za jeho přínos k rozvoji přátelství mezi městem Litoměřice a republikou Filipíny.

Pražský rodák, absolvent Filosofické fakulty University Karlovy, který vystudoval československé dějiny a pomocné historické vědy, se zpočátku zabýval Prahou, jeho pozdější práce se ale týkají regionu, kde se s rodinou usadil, tedy severních Čech, především Litoměřicka i Litoměřic samotných.

Zajímala ho zejména problematika měst v období raného středověku, známé jsou jeho práce nejen o Litoměřicích, ale i o Mostu, Žatci ad. Věnoval se také vývoji měst v předbělohorské době, tématu labského obchodu v kontextu hospodářských dějin, atd.

Jeho jméno najdeme v mnoha publikacích a článcích o regionálních dějinách, v příležitostných tiscích, vydávaných k různým jubileím, apod.

Jindřich Tomas se podílel také na Atlasu českých měst, na knize o dějinách Litoměřic, byl také velkým znalcem problematiky jihovýchodní Asie, kde své znalosti i jazykovou vybavenost zúročil mj. v publikaci o Filipínách a o představiteli filipínského národního hnutí José Rizalovi – muži, který se v druhé polovině 19. století přátelil s litoměřickým profesorem Ferdinandem Blumentrittem.
Filipínci za to Jindřicha Tomase jmenovali Rytířem Rizalova řádu.