Výstava fotografií Davida Surého bude k vidění od 10.1. do 31.3. ve fotogalerii vlakového nádraží Litoměřice-město.

Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 27. února od 17 hodin v hlavní výstavní budově galerie (Michalská 29/7). 

Světoznámý rodák z Litoměřic se vrací: Kubin v knihovně!

Ovlivnil Nosferata (2024) i Vetřelce (1979). Proč má litoměřický rodák Alfred Kubin rozhodující postavení ve světě fantastiky a hororu? Co by si bez něj počal pražský Golem a jak inspiroval Franze Kafku? Kolik filmů zpracovává jedinečný Kubinův svět? A co na to Josef Váchal? Na tyto otázky se pokusme odpovědět v přednáško-besedě filmového znalce a teoretika hororu Mgr. Martina Jirouška. Jiroušek, který přednášel na výstavách H. R. Gigera. E. A. Poea, E. T. A. Hoffmanna nebo Tima Burtona, se věnuje poetice expresionismu hrůzy v umění, tedy pracuje v oblastech, kde byl Alfred Kubin od počátku své tvorby jako doma. Vydal již rozebrané publikace jako Černý bod, Fialoví ďábli, Fantasmagoriana nebo Ďáblovy knihy. Spolupracuje s ostravským nakladatelstvím Protimluv, které již více jak dvacet let přináší nekomerční kvalitní literaturu.

Kubin není jen „slavný rodák“ ale podobně jako nedaleký světoznámý rodák G. W. Pabst z Roudnice n. L. nebo E. G. Ulmer z Olomouce je také on jedním z klíčových hybatelů moderního umění.  Jeho podivuhodný román Země snivců (Die Andere Seite) z roku 1909 inspiroval stovky dalších. Až po Kubinovi přichází plejáda slavných monster jako Caligari, Nosferatu. Mabuse, Orlok a dalších ikon světové kinematografie. Kubin, který se do Litoměřic opakovaně vracel, je něco jako příborský rodák Sigmund Freud nebo prokletý básník a multimediální génius Hanns Heinz Ewers, přítel Gustava Klimta. Jeho dílo je nadčasové a neustále provokuje k zamyšlení. V lednu ve vídeňské Albertině skončila výstava Estetika zla, Kubina v ní ukázali jako spletitou osobnost děsivých zjevení, našich vlastních strachů a mistra surreálných scén. „V Kubinově tvorbě se estetika zla odhaluje jako protějšek idylického, záměrného přehlížení ohavné reality. Umělcovo hluboce pesimistické myšlení ho přimělo soustředit se ve svých grafických dílech téměř výhradně na temné stránky lidské psychiky. Cítil se bezbranný tváří v tvář děsivým, snovým zjevením a svému výraznému strachu z ženství, sexuality, noci a z toho, že bude vydán na milost a nemilost osudu. Kubinovi, uvězněnému v temných vizích, se zlo zdálo nevyčerpatelné a život určující.“. Kubín je součástí naší minulosti i přítomnosti, člověk, který byl vizionář a předpovídal naši nejistou budoucnost. V přednášce spojené s besedou nad dílem litoměřického génia uvidíte řadu knižních i filmových ukázek.

Mgr. Martin Jiroušek je kulturní redaktor, filmový historik, kritik, publicista, specialista na poetiku hrůzy v multimediálních formách.

Více info: https://www.facebook.com/martin.jirousek.37?locale=cs_CZ