V Litoměřicích byl včera vysazen „Strom lásky“. Zhruba v polovině příštího roku na tento krok naváže revitalizace prostoru u lávky nacházející se nedaleko Družby.

Již tradičně uctila veřejnost, vojáci, zástupci města i církve památku čestného občana města Litoměřice, generála Františka Chábery. Pietní akt věnovaný hrdinovi II. světové války doprovodily přeletem na městským hřbitovem i dvě nadzvukové stíhačky Gripen.

Do své druhé poloviny se přehouplo dotazníkové šetření města Litoměřice. Jeho cílem je vyhodnotit způsoby a úroveň komunikace města s veřejností.

Po loňském úmrtí 104leté Vlasty Šumové je nejstarší obyvatelkou Litoměřic Marie Jirsová. Ta 28. října, v den 103. výročí založení Československa, oslavila 100. narozeniny.

Centrum pro výzkum geotermální energie RINGEN, sídlící v zadní části Jiříkových kasáren, se znovu otevírá nejen výzkumu a výuce, ale i dalším akcím souvisejícím s využitím geotermální energie a energetickou transformací. Krátce po svém otevření musely být totiž brány RINGENu zavřeny prakticky všem aktivitám, které vyžadovaly přítomnost větší skupiny osob, a mohl probíhat především individuální výzkum, monitoring a sběr dat z existujících vrtů.

„Výzkumné i akademické aktivity, které vyžadují spolupráci více expertů, se do značné míry přesunuly do online prostoru a teprve pozvolna se vracíme k normálnímu fungování a práci, na které jsme byli zvyklí před pandemií. I proto jsme rádi, že můžeme naše prostory a odborné znalosti nabídnout širší odborné veřejnosti či organizacím, které se zabývají energetikou, transformací regionu či podporou vědy a výzkumu na institucionální úrovni a rozšiřovat tak i naše pole působnosti a zvyšovat povědomí o naší činnosti a možnostech využití geotermální energie,“ sdělil Antonín Tym, manažer výzkumného centra. „Již nyní plánujeme další akce, z nichž nejbližší proběhne koncem listopadu a bude zaměřena na mezinárodní spolupráci v rámci připravovaného projektu SYNERGYS, který vede Česká geologická služba a bude probíhat právě v prostorách bývalých kasáren,“ doplnil Antonín Tym.

Centrum poskytlo v poslední době zázemí pro sérii několika důležitých akcí mimo vlastní výzkum, jež odstartovalo pracovní jednání Zastupitelstva města Litoměřice v červnu, následovalo jednání pracovní skupiny pro Fond spravedlivé transformace Ministerstva životního prostředí a Ústeckého kraje v srpnu a letní období pak zakončil odborný seminář k tématu přeshraničního systému včasného varování před geologickými riziky v Labském pískovcovém pohoří, který byl součástí projektu GEORISKS. Zatím poslední akcí pro odbornou veřejnost bylo výjezdní zasedání Komise pro transformaci a obnovu krajiny Ústeckého kraje, jež proběhlo v úterý 26. října.

„Krajská komise se tentokrát zabývala mimo jiné posuzováním strategických projektů Ústeckého kraje určených k financování z Fondu pro spravedlivou transformaci. Jsem rád, že hned první výjezdní zasedání směřovalo právě do Litoměřic, kde jsem se mohli přesvědčit na vlastní oči, že geotermální projekt je skutečně v pokročilé fázi připravenosti a může začít s realizací již příští rok. O tom jsme se přesvědčili díky prezentaci, ale rovněž i fyzickou prohlídkou prostor, kde se bude projekt realizovat,“ uvedl Lukáš Korbel, který v komisi zastupuje Litoměřice.

Hlavní funkcí centra RINGEN je rozvoj a testování metod pro ocenění energetického potenciálu hlubinných geotermálních zdrojů a technologií stimulace propustnosti hornin. Od roku 2019 se pak zaměření centra rozšířilo o téma mělké geotermální energie a podzemních zásobníků energie, využívající horninové prostředí pro ukládání a následné jímání tepla. Hlavním cílem výzkumu je vytvořit experimentální zdroje geotermální energie a jejich propojení s dalšími obnovitelnými zdroji energie a následná integrace do stávajícího energetického systému. Geotermální energie by měla do budoucna hrát významnou roli v energetické transformaci zejména v oblasti vytápění, včetně systémů centrálního zásobování teplem.

Nositelem výzkumné infrastruktury RINGEN je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a dalších šest partnerů a od r. 2018 se do její činnosti zapojila i Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Výzkumný tým složený z pěti desítek odborníků spolupracuje se špičkovými vědeckými centry z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie, Nizozemí, Islandu a dalších zemí v Evropě i zámoří.

Kino Máj přestalo připravovat měsíční programy stejně jako velká část kin v Česku. Již půl roku je nabídka filmů sestavována pouze na čtrnáct dnů. Tato varianta se velice osvědčila. „Změna přinesla variabilitu při tvorbě programu. Kino dokáže reagovat s minimální prodlevou na poptávku diváka, a zároveň nedochází ke zbytečným reprízám u titulů, které v návštěvnosti propadly. Další výhodou je snížený počet změn v již hotovém programu,“ vysvětlil Michal Špadrna, vedoucí kina Máj.

Jelikož se filmy uvádějí v okamžiku celorepublikové premiéry, dochází v této nejisté době často k odložení promítání. „Informace o těchto změnách se aktualizují zhruba tři týdny před premiérou. Díky 14dennímu intervalu tak přicházíme vždy s aktuálním programem a víme, s kterým titulem nemáme počítat,“ doplnil Michal Špadrna.

Unikátní výstava Paměť národa dorazila na Mírové náměstí do Litoměřic. Lidé si jí mohou prohlédnout do 16. listopadu, kdy zamíří do Děčína. Na výstavě je zaznamenáno 10 osobních příběhů pamětníků z Ústeckého kraje (z Litoměřic, Teplic, Děčína a Ústí nad Labem). Jedná se o výrazné momenty 20. století, předválečné, válečné, příběhy z roku 1948, padesátých let i sametové revoluce.

V úterý se uskutečnila slavnostní vernisáž. Na ní byl přítomen i Zdeněk Bárta, evangelický farář, disident či bývalý poslanec a senátor, jemuž patří jeden z vystavovaných panelů. „Je to úžasný projekt, moc Pamětem národa fandím. Podobné silné momenty naší historie je potřeba si stále dokola připomínat,“ sdělil Zdeněk Bárta, jemuž v obsahu proslovu v podobném duchu sekundoval za město Litoměřice přítomný místostarosta Lukas Wünsch.

Další výstavní panel patří například dnes již 95leté Karle Moravcové, jíž na akci zastupovala dcera. Příběh bývalé učitelky, která po druhé světové válce pečovala o děti z koncentračních táborů je také velmi silný a hodný přečtení, podobně jako všechny vystavované panely.

Pokud znáte někoho, kdo by se mohl podělit o svůj zajímavý příběh, oslovte zástupce projektu na webové stránce www.pametnaroda.cz. „Kontaktujeme zástupce samospráv, sokoly, skauty či farnosti a neustále objevujeme další příběhy. Pamětníky také zaznamenáváme na audio a ptáme se na jejich kontakty, neboť někteří se potkávají s lidmi podobných osudů,“ vysvětlila Michaela Pavlátová, koordinátorka výstavy.

Hlasování o čtvrtého Srdcaře Litoměřic začalo. Kdo ze šesti nominovaných získá nejvíc hlasů, stane se patronem dalšího ročníku. Hlasovat můžete do 20. listopadu, ve středu 24. listopadu pak proběhne slavnostní večer, na kterém budou letos také oceněni litoměřičtí dobrovolníci.

Nový parkovací systém zavedený v letošním roce v centru Litoměřic umožní pro příští rok vydat více parkovacích karet lidem, kteří na ni mají v této části města nárok. Uspokojeno bude dalších padesát žadatelů, kteří o ně projevili v letošním roce zájem.

V Litoměřicích vzniká nová Sportovní poradna pro děti. Město ji podpoří částkou 20 000 korun, díky které uhradí 50 rodinám dvě třetiny ceny za vstupní prohlídku.

Kardiovaskulární jednotka intenzivní péče, sídlící v pavilonu F litoměřické nemocnice, přivítala ve středu ráno své první pacienty. Pracoviště předtím procházelo několik měsíců trvající kompletní rekonstrukcí. Změnami ve stejném rozsahu prošla rovněž přilehlá ambulance echokardiografie, a to včetně čekárny a sociálního zařízení pro veřejnost.

Příběhy 20. století, na které se mělo zapomenout, znovu oživí unikátní expozice na Mírovém náměstí.  Nepřehlédnutelné výstavní konstrukce připomenou osobní vzpomínky pamětníků z regionu. Edukativní výstavu Paměti národa zahájí vernisáž v úterý 26. října od 13:30.

Město Litoměřice pokračuje v optimalizaci nákladů s bioodpadem. Od středy 20. října je možné si v areálu sběrného dvora v Nerudově ulici zapůjčit drtič větví. Ten zvládne nadrtit větve do maximálního průměru 4 centimetrů. Občané tak nemusejí větve stříhat do bigbagu, biopopelnice či vozit na sběrný dvůr.

Počet uživatelů Mobilního rozhlasu, tedy bezplatné informační služby města občanům, se blíží již čtyřem tisícovkám! Neznáte výhody Mobilního rozhlasu? Nejste dosud registrováni? Tak neváhejte. Ten z vás, který se zaregistruje jako odběratel číslo 4000, získá na infocentru knihu Dějiny města Litoměřice a tričko oblíbené litoměřickými patrioty.

Ing. Martin Dlouhý, tajemník Městského úřadu v Litoměřicích, podal k 15. říjnu rezignaci, a to z osobních důvodů. Učinil tak ve zkušební lhůtě, neboť do funkce nastoupil 1. září. Jeho pracovní agendu převzal starosta Ladislav Chlupáč do doby, než bude vybrán nový tajemník. Ten vzejde z výběrového řízení vyhlášeného v průběhu tohoto týdne. Předpokládaným datem nástupu by měl být nejpozději první leden příštího roku.