O dřevo z Mostky mají Litoměřičané stále zájem. Už zbytečně.

Kácení uschlých či škůdcem napadených stromů na Mostné hoře pokračuje. Dřevo si domů odvážejí lidé oslovení dle pořadníku pracovníky odboru životního prostředí městského úřadu. Příjem žádostí však byl již na konci srpna uzavřen.

Ve druhé vlně příjmu žádostí ukončené k poslednímu srpnu se přihlásilo 193 občanů Litoměřic. „Dosud jich bylo uspokojeno a dřevo si odvezlo pět desítek z nich, týdně jde o čtyři až osm lidí, přičemž jejich počet ovlivňuje hlavně počasí. Další příjem žádostí již město neplánuje,“ dokumentuje současný stav Lenka Brožová zodpovědná za správu zeleně.

Stromy kácejí pracovníci technických služeb. Lidé si je pak rozřežou, odvezou a místo uklidí. „Městu šetříme finance za úklid Mostné hory a zároveň bráníme ničení půdy těžkou technikou. Tento postup je ohleduplný vůči přírodě a vstřícný k občanům, kteří v době drahých energií dostávají dřevo zdarma,“ poukázal na výhody vedoucí odboru Pavel Gryndler.

O bezplatném poskytnutí dřeva z Mostné hory obyvatelům Litoměřic rozhodli radní v roce 2020. První vlna kácení proběhla v roce 2021 a skončila letos na jaře. Uspokojeno bylo 150 zájemců. Druhá vlna kácení probíhá od září. Završena má být na jaře příštího roku.

Studie revitalizace Mostné hory již byla dokončena

Mostná hora by však i v budoucnu měla být oblíbeným výletním místem. Město právě dokončilo ve spolupráci s odborníky na ochranu životního prostředí studii její revitalizace. Na realizaci projektu za zhruba 22 milionů korun chce získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Pokud bude úspěšné, práce začnou příští rok na podzim.

Podle plánů má dojít k obnově ploch veřejné sídelní zeleně, úpravě porostů směrem k přirozené struktuře a druhové skladbě s cílem posílit jejich stabilitu a biodiverzitu, ke zvýšení retenční schopnosti ploch, zajištění migrační průchodnosti lesoparku pro živočichy, zlepšení hnízdních možností ptáků a životních podmínek dutinových druhů savců apod. „Vzniknout má svým charakterem několik různých typů ploch. A to tak, aby se zde dobře cítili jak lidé, tak i volně žijící živočichové,“ podotkl vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Pavel Gryndler.  

Zodpovědnost za několik stovek uschlých stromů na Mostné hoře nese kromě škůdců hlavně počasí. Nejen Litoměřice, ale i okolí patří v rámci České republiky mezi regiony nejvíce zasažené suchem. Právě nedostatek srážek a s tím související výrazný pokles hladiny spodní vody stojí za tím, že smrky, borovice, buky, javory, jasany a habry usychají. Chystaná revitalizace je proto plánována s akcentem na odolnost proti klimatickým rizikům a zlepšení retenční a akumulační schopnosti vody v lokalitě.

Na projekt bude v blízké budoucnosti navazovat revitalizace aleje v ul. Osvobození, která je spojnicí Mostné hory s centrem města.

KRÁTCE

Mostná hora je lesem zarostlý kopec v Českém středohoří v severním okraji města Litoměřice. Jedná se o oblíbené rekreační místo obyvatel města. V 18. století byla Mostná hora pahorkem, ze kterého se sváželo dříví na stavbu mostu přes Labe. Vrch byl dlouhou dobu holý, bez stromů. V duchu potřeby zušlechťovat a zkrášlovat město došlo v 90. letech 19. století k znovuzalesnění Mostné hory a její přeměně na lesopark. V roce 1910 zde byla postavena výletní restaurace s rozhlednou.

Lesopark je mozaikou listnatých, jehličnatých a smíšených porostů domácích i introdukovaných dřevin. Nejstarší porosty jsou tvořeny bukem lesním a dubem letním, v pozdějších obdobích byly vysazovány monokulturní porosty nepůvodní borovice černé, místy smrku ztepilého. Oba jehličnaté druhy v ploše prosperují velmi špatně, smrky jsou zcela suché a uhynulé vlivem napadení kůrovcem, borovice silně prosychají, místy zcela usychají vlivem poslední suché periody. Dále se v lesoparku nachází v poměrně velkém množství stanovištně nevhodný javor klen, který je téměř z 90% suchý a usychající.

Autor: Eva Břeňová
Ilustrační foto: Radim Tuček