Výzkum ukázal, jak se děti cítí v litoměřických školách. Město a školy se zaměří na prevenci

Jak bezpečně se děti cítí ve škole, komu důvěřují a s jakými formami ubližování se setkávají? Rozsáhlý výzkum mezi 884 žáky litoměřických základních škol přinesl důležitá data pro další práci škol, města i odborníků. Výzkum pro město Litoměřice zpracovali odborníci z Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Katedry sociální práce Univerzity J. E. Purkyně ve spolupráci s odborem školství, kultury, sportu a památkové péče městského úřadu. 

Do výzkumu se zapojilo všech šest základních škol zřizovaných městem. Dotazníkové šetření se týkalo žáků 4., 5., 8. a 9. ročníků. Celkem dotazník vyplnilo 543 mladších a 443 starších žáků. Po vyřazení neúplných dotazníků pracovali výzkumníci s 884 platnými odpověďmi, z toho 469 od mladších a 415 od starších žáků. Výzkum tak zachytil zkušenosti a názory dětí ve věku přibližně od 10 do 15 let.

S výsledky byli v uplynulých dnech seznámeni ředitelé základních škol. Vedoucí výzkumného týmu, sociolog Jiří Buriánek, při jejich prezentaci upozornil, že zjištěná data se nijak výrazně nevymykají situaci, kterou obdobné výzkumy dlouhodobě zaznamenávají také v dalších českých městech.

Výsledky ukázaly, že školní klima na litoměřických základních školách je celkově hodnoceno spíše pozitivně. Žáci mají pocit, že se mezi sebou dobře znají, a pozitivně vnímají také své třídní učitele. Za osoby schopné skutečně pomoci v případě problémů označilo třídní učitele 84 procent mladších a 57 procent starších žáků. Také pocit bezpečí ve školách je podle výsledků poměrně vysoký. Výzkumníci konstatují, že se žáci ve škole a jejím okolí obecně cítí spíše bezpečně. Za nejméně bezpečné místo však děti napříč školami označovaly školní toalety. U starších žáků se mezi hůře hodnocenými prostory objevily také šatny a část respondentů uváděla nižší pocit bezpečí přímo ve třídách.

Významná část výzkumu byla věnována zkušenostem dětí se šikanou a opakovaným ubližováním. Za oběť šikany se samo označilo 24 procent mladších a 15 procent starších žáků. Výzkumníci současně posuzovali jednotlivé odpovědi podle širšího souboru odborných kritérií. Do kategorie potenciální oběti opakovaného ubližování tak mohli zařadit také děti, které samy svou zkušenost jako šikanu nepojmenovaly. Tato kritéria naplnilo 29 procent mladších žáků; u starších žáků šlo o 46 procent chlapců a 58 procent dívek. Tyto údaje zachycují širší skupinu dětí se zkušeností s opakovaným ubližováním, včetně těch, které samy svou zkušenost jako šikanu neoznačily.

Nejčastější formou šikany přitom není fyzické napadání, ale vztahová šikana, tedy pomlouvání, vylučování z kolektivu nebo ignorování spolužáků. Právě tyto projevy označují autoři výzkumu za obtížněji rozpoznatelné, přesto však mohou mít na děti výrazný dopad. Výzkum se zaměřil také na kyberšikanu. Zkušenost s některou z jejích forem uvedlo přibližně 16 procent respondentů. U mladších žáků převažovaly urážlivé nebo nepříjemné zprávy, zatímco u starších se častěji objevovalo sdílení fotografií či videí bez souhlasu dotčené osoby.

Pozitivním zjištěním je dobrá informovanost žáků o tom, co šikana je a jak ji rozpoznat. Dobrou úroveň rozpoznání šikany vykázalo 68 procent mladších a 85 procent starších žáků. Výsledky podle autorů potvrzují, že s věkem se orientace v problematice šikany výrazně zlepšuje, přesto však zůstává výzvou zejména rozpoznávání skrytých forem sociálního vylučování.

Smyslem výzkumu není porovnávat školy nebo vytvářet jejich žebříček. Výsledky mají školám a městu pomoci přesněji zaměřit prevenci a reagovat na situace, které děti vnímají jako problematické.

„Výsledky nechceme ani zlehčovat, ani jimi rodiče strašit. Bereme je jako důležitý signál a konkrétní podklad pro další práci. Ukazují nám, kde se děti cítí bezpečně a kde musíme společně se školami přidat. Se školami a odborníky nyní vyhodnotíme konkrétní opatření, zejména v oblasti skrytých forem šikany, bezpečí v rizikových prostorách a prevence kyberšikany,“ uvedl místostarosta Litoměřic Jiří Adámek, který má oblast školství ve své gesci.

Výsledky budou v následujících měsících dále analyzovány společně se školami a odborníky. Poslouží jako podklad pro plánování preventivních aktivit se zaměřením na vztahovou šikanu, kyberšikanu a bezpečí v místech, která žáci označili jako problematická.

Výzkum tak nepředstavuje pouze jednorázový pohled na současnou situaci, ale především cenný podklad pro další práci škol, města i odborníků v oblasti prevence rizikového chování a podpory bezpečného školního prostředí.
Ilustrační foto: pixabay