Výstava v hradu představuje tvorbu filipínsko-americké sochařky

Odvaha (Courage). Takový název nese výstava významné filipínsko-americké sochařky Elaine Antonio Bordeaux, která bude po celý říjen k vidění v litoměřickém hradu. Koná se u příležitosti zakončení oslav padesátého výročí navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Filipínami.

Sobotní vernisáže se účastnila řada významných hostů, mimo jiné i filipínský velvyslanec v ČR Eduardo Menez či  Noelle Esperanza Sy-Quia, praneteř národního hrdiny Filipín José Rizala. Za město Litoměřice se vernisáže účastnil místostarosta Jiří Adámek.

„Je pro nás velkou ctí, že zde můžeme mít výstavu této významné umělkyně, kterou příznačně nazvala Odvaha. Já bych k tomu doplnil ještě slovo přátelství, protože to byla odvaha a přátelství José Rizala a litoměřického profesora Ferdinanda Blumentritta, které se přetavilo v přátelství obou našich národů,“ prohlásil Jiří Adámek.

Sochařka Elaine Antonio Bordeaux vyjádřila poděkování za možnost vystavovat svá díla právě v Litoměřicích.

„Výstava Odvaha je výstavou plastik statečných lidí, hlavním bodem je právě busta José Rizala. Také jsem přidala díla, která zobrazují nádhernou přírodu v mém domově v Coloradu,“ popsala výtvarnice s tím, že výstava by měla sloužit jako připomenutí hodnot, jako je odvaha a hledání pravdy, které oba národy spojují.

Součástí slavnostního zahájení výstavy byla i ukázka tradičních domorodých tanců v podání skupiny Igorots. Ta je složená z obyvatel filipínského pohoří Cordillera, kteří pracují v Česku a snaží se o zachování svého kulturního dědictví i v cizí zemi.

Neobyčejné přátelství mezi litoměřickým profesorem Ferdinandem Blumentrittem a filipínským lékařem a spisovatelem José Rizalem se zrodilo ke konci 19. století.

Blumentritt se celoživotně zajímal o španělské koloniální země, zejména o Filipíny. O této zemi, aniž by ji v životě navštívil, vydal Blumentritt řadu odborných publikací. Právě Blumentrittovy publikace zaujaly José Rizala, který toho času pobýval v Německu a rozhodl se litoměřického profesora kontaktovat. Jejich vzájemná korespondence vyústila na jaře 1887 v Rizalův příjezd do Litoměřic a navázání přátelství mezi oběma muži, a to nejen v rámci vědecké a odborné spolupráce, ale i v osobní rovině. Rizal byl později za údajnou přípravu svržení španělské nadvlády popraven a jeden ze dvou posledních dopisů, které odeslal v prosinci 1896 před svou smrtí, adresoval právě svému litoměřickému příteli.