Čeština
English 
Deutsch 
Zemské teplo je hybatelem většiny zásadních dynamických dějů v Zemi. Díky němu dochází k pohybu litosférických desek, zemětřesením, či sopečným erupcím. Kde se ale teplo v Zemi bere? Jaká je v Zemi teplota a může Země vychladnout? Na všechny tyto otázky hledali odpověď žáci základních škol Na Valech a Budyně nad Ohří během přednášky ve výzkumném centru RINGEN. Kromě základních pojmů se dozvěděli o tom, jak lze zemské teplo využívat, povídali si o geotermálních rezervoárech, tepelných čerpadlech, nebo také o tom, co je to geobaterie. Nakonec geotermik Petr Dědeček z Geofyzikálního ústavu AV ČR vysvětlil, jaký potenciál má využití geotermální energie v České republice.
Přednáška o zemském teple proběhla v rámci festivalu Týdne Akademie věd ČR, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Letošní 4. ročník probíhá od 4. do 10. listopadu.
Kromě žáků základních škol navštěvují výzkumné centrum RINGEN i středoškoláci. Studenti gymnázia Kadaň a Karlovy Vary tam přijeli v rámci environmentálního programu, který měli na konci října naplánovaný pro své hosty z Nizozemí. Gymnazisté si nejen vyslechli prezentaci o projektu SYNERGYS, ale navštívili i geotermickou laboratoř, kde jsou zjišťovány tepelné vlastnosti vzorků hornin.
Nejvíc je ale zaujal experiment, simulující hydraulickou stimulaci. Ta se používá při vytváření tzv. geotermálního výměníku, kdy pomocí tlaku kapaliny dochází k rozšíření stávajících, nebo vytvoření nových puklin mezi dvěma hlubinnými vrty. Geotermální výměník funguje tak, že jedním vrtem proudí chladná kapalina do hlubin několika kilometrů, postupně se ohřeje zemským teplem, projde puklinami a druhým vrtem proudí nahoru. Tepelná energie této kapaliny je předávána do systému centrálního vytápění, nebo k výrobě elektřiny.
Princip hydraulické stimulace si studenti vyzkoušeli díky jednoduchému experimentu. “Pokus spočívá v tom, že se do průhledného želé, ztuhlého v čiré nádobě, zapíchne brčko a opatrně se do něj fouká barevná šťáva. Želé tlakem tekutiny rozpraská. Praskliny v želé, zaplněné barevnou šťávou, jsou v průhledné nádobě krásně vidět.” popisuje vulkanolog Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Studenti pracovali ve skupinkách po třech, takže těchto “vrtů” pomocí brček vzniklo několik vedle sebe a některé praskliny skutečně “vrty” propojily.
Autor: Veronika Slavíková, SYNERGYS
