V soutěži historických měst ČR se Litoměřice dostaly do finálové trojky

Litoměřice se dostaly mezi tři finalisty oceněné za vynikající výsledky dosažené v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ČR za rok 2015. Ocenění včera z rukou náměstků Ministerstva kultury a Ministerstva pro místní rozvoj převzal ve Španělském sále Pražského hradu starosta Ladislav Chlupáč. Stalo se tak u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel.

Litoměřice poté, co získaly titul Historické město Ústeckého kraje 2015, uspěly i v celorepublikovém klání. Za sebou zanechaly taková města jako Karlovy Vary, Kutnou Horu, Luhačovice, městskou část Praha 1, Šternberk apod. Titul získal moravskoslezský Příbor, o druhé a třetí místo se podělily Litoměřice a Jičín.

„Jde o ocenění dlouholeté systematické práce v oblasti údržby a regenerace památek a zároveň realizace řady akcí, které vylepšují nejen celkový vzhled historického jádra města, ale zároveň i vytváří podmínky pro to, aby se v něm lidem dobře žilo a bylo turisticky atraktivní. Nejde přitom o úspěch jednotlivců, nýbrž celého týmu lidí, jehož úsilí bylo korunováno úspěchem nejprve v krajské, a poté i v celorepublikové soutěži,“ konstatoval krátce po převzetí ceny starosta Chlupáč.

Ocenění totiž nepředstavuje jen cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městské památkové rezervace, do kterého se Litoměřice zapojují již od roku 1992, ale je zároveň i oceněním projektů oživujících historické jádro města. Ať již jde o revitalizaci bývalého gotického hradu, vytvoření dvou stálých expozic („Důl Richard v proměnách času“ v podzemní části radnice a „Holzmannovy Litoměřice“ v hradu), ale například i oživení památkových objektů. Například hvězdárnu město za symbolickou částku pronajalo Sváťovu dividlu, starobylou věž ve Velké Dominikánské ulici Dílně ručního papíru, v gotickém Dvojčeti jsou zase pořádány výstavy. Komisi dále zajímaly počty turistů, ale i četné kulturní, osvětové a sportovní akce pořádané v historickém jádru města, mezi nimiž kromě těch tradičních (např. vinobraní, pivobraní, masopust apod.) nechybí ani čtení v parku Václava Havla, koncerty pod širým nebem, módní přehlídky apod.

Ve Španělském sále Pražského hradu panovala slavnostní atmosféra.