I letos si Litoměřice připomněly myšlenky vztahující se k dnešnímu svátečnímu dni, kterým je 17. listopad. Bronzová trikolora zdobící fasádu jedné z hlavních budov Mírového náměstí, bronzová pamětní deska v podloubí radnice věnovaná památce obětí nedemokratických režimů a busta Václava Havla v parku nesoucím jeho jméno. Zde všude lidé zapalovali svíčky, zatímco mladí skauti drželi čestnou stráž.
Místostarosta Litoměřic Petr Panaš připomněl, že 17. listopad v sobě spojuje jak vzpomínku na krvavé potlačení studentských demonstrací v roce 1939, tak události rou 1989 na podporu svobody a demokracie v naší zemi.
Poslanec Parlamentu ČR Karel Krejza dal naši svobodu a demokracii do souvislostí s válečným konfliktem na Ukrajině, kdy ocenil podporu českého národa Ukrajině, která by měla být trvalá, ale ne bezpodmínečná.
Tak jako každoročně se slova ujal i disident a hybatel listopadových událostí roku 1989 v Litoměřicích Zdeněk Bárta. Svůj projev zaměřil na svobodu slova a připomněl, že základní premisou demokracie je spolupracovat i při vzájemném názorovém soupeření. „Je to podmínkou zdravého chodu země i města. Nenechme si vnutit trend současného světa, že člověk s jiným názorem, než mám já, je mým nepřítelem a musím ho nenávidět,“ konstatoval Zdeněk Bárta a svůj názor dokumentoval na příkladu Masaryka a Kramáře, kteří přes dlouhodobě odlišné postoje vedoucí až k osobní nevraživosti se dokázali stát partnery ve chvíli, kdy Masaryk byl zvolen prezidentem a Kramář předsedou první vlády. Se slovy hodnotícími dnešní dobu vystoupil i vysokoškolský účitel Martin Šimsa, se slovy díků směřovaných obzvláště ke Zdeňku Bártovi se pak připojil i vedoucí skautů.
Do Litoměřic k bustě Václava Havla zavítal před polednem i senátor Ladislav Chlupáč společně s hejtmanem Ústeckého kraje Janem Schillerem. Přijeli z Chrášťan, kde se oba účastnili slavnostního odhalení pamětní desky na počest manželů Šumových - místního rodáka, bojovníka za svobodu, letce RAF Josefa a jeho manželky, členky WAAF, "rosničky" Idy Marie.