Čeština
English 
Deutsch 
Již 25 let žije Diakonie příběh, ve kterém už nikdo nemusí být outsider. Všeříkající větou byla dnes v parku Václava Havla zahájena zcela ojedinělá streetartová výstava deseti „průhledných“ soch rozmístěných na různých místech Litoměřic. Představují v životní velikosti mentálně postižené klienty a jejich křehké životní příběhy.
Dvě průhledné sochy jsou například k vidění před vlakovým nádražím. Autorka výstavy do nich vtiskla příběh pětadvacetileté Kristýnky s Downovým syndromem, která dojíždí do Litoměřic, a jejího kamaráda Jirky, jenž na ni pravidelně čekává, aby společně šli do Diakonie. Další plastové sochy klientů nalezneme v parku Václava Havla, před knihovnou a na řadě dalších míst. „Jsou průhledné, zrovna jako jsou pro nás někdy průhlední lidé s postižením, když je potkáváme na ulici,“ charakterizuje autorka výstavy, pracovnice Diakonie Helena Hingarová svůj umělecký počin.
Projekt street artu v Litoměřicích vznikl ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UJEP v Ústí nad Labem s cílem odbourat možné předsudky vůči lidem s mentálním postižením a dát najevo, že součástí společnosti jsou nejen silní, výkonní a nadějní jedinci, ale také lidé křehcí, kteří potřebují naši pomoc. „Bez nich by společnost nebyla úplná, bez nich by Diakonie neexistovala,“ konstatoval zakladatel Diakonie ČCE v Litoměřicích Zdeněk Bárta.
Výstava, která bude k vidění do června, byla za účasti pracovníků Diakonie, jejich přátel a klientů, zástupců Pedagogické fakulty UJEP a představitelů města zahájena u příležitosti 25. výročí existence této nestátní neziskové organizace, jež tvoří, jak v úvodu konstatoval místostarosta Pavel Grund, jeden z pilířů struktury poskytovaných sociálních služeb ve městě Litoměřice.
Oslavy 25. výročí Diakonie však tím nekončí. „Veřejnost srdečně zveme ve čtvrtek 4. května od 15 hodin na Jarní veselici do atria Domu kultury v Litoměřicích. Připraven bude kulturně - zábavný program, workshopy, divadlo a na závěr od 19 hodin vystoupí Áda Škarda band,“ charakterizovala program ředitelka Diakonie Irena Opočenská.
Text Eva Břeňová, fota Anna Hrochová
