Čeština
English 
Deutsch 
Obyvatelé Litoměřic dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity. Prohlásil to před několika dny Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Vedení litoměřické radnice o problému ví, označuje ho za dlouhodobý, a ačkoliv byla přijata řada opatření výrazně snižujících koncentraci škodlivin v ovzduší, u polétavého prachu se to zcela nedaří. Ba co víc. Dosud se nepodařilo ani zjistit viníka tohoto neutěšeného stavu.
„Dlouhodobě si uvědomujeme, že polétavý prach je obrovský problém, ale nemůžeme nalézt zdroj, přestože jsme se zapojili do územního programu na snižování emisí, spolupracujeme s řadou odborníků a již jsme přijali řadu opatření, která však nejsou až tak účinná, jak bychom očekávali," přiznává starosta Ladislav Chlupáč.
Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m 3) pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Ale monitorovací stanice v Litoměřicích podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překročila limit 36krát už 28. října. Podle statistik ČHMÚ byl v Litoměřicích vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach i v předchozích letech. V roce 2009 šlo o sedmačtyřicet dní s překročeným limitem, v roce 2010 o devětačtyřicet dní, v roce 2011 o čtyřiašedesát dní, v roce 2012 o třiačtyřicet dní a v roce 2013 o osmadvacet dní.
„Pozoruhodné na celém je, že vysoké hodnoty se objevují jak v letních dnech, kdy je mimochodem zakázáno pálení trávy, tak i v zimních, kdy se topí, tedy bez rozdílu období," poukazuje na zajímavý fakt vedoucí odboru životního prostředí Pavel Gryndler.
A viník je stále neznámý, vyjma Nového roku, kdy za vysokou koncentrací prachu v ovzduší stojí silvestrovské ohňostroje. Jako možný zdroj se nabízí nedaleká čížkovická cementárna, avšak při její dlouhodobé odstávce nebyly zjištěny významné rozdíly v množství polétavého prachu. Jedním z viníků je nepochybně doprava, výtopna, ale zřejmě i geomorfologický terén. „Realizována přitom již byla řada opatření, jako intenzivní plynofikace, zákaz spalování listí a trávy, město finančně podporuje instalaci solárních kolektorů, v parku buduje automatické závlahy snižující prašnost, podporuje autobusy jezdící na stlačený zemní plyn apod.," jmenuje starosta Ladislav Chlupáč. Nejvíce nadějí však vedení radnice vkládá do geotermálního projektu, který by odstavil teplárnu jako významný zdroj znečištění ovzduší.
Co dalšího je možno podniknout? „Stojí před námi několik úkolů. Předně zjistit místa nejvíce postižená, směry, odkud prach přichází a následně lokalizovat zdroje," charakterizuje cíle Pavel Gryndler. Pomoci s tím má monitorovací síť zahrnující zhruba dvacet stanic, která začne být na počátku příštího roku budována ve spolupráci s ČVUT v Praze. Stanice budou rozmístěny nejen po městě, ale i v okolí. „Odpověď na všechny otázky nám nedá, ale máme šanci zjistit zdroj," věří Pavel Gryndler.
