Obyvatelé Litoměřic jsou s místem, kde žijí či pracují, velmi spokojeni. Vyplynulo to z dotazníkového šetření, které se uskutečnilo letos v dubnu. Hned 92,5 % respondentů j spokojeno, což je i v porovnání s jinými městy v ČR výborný výsledek. Navíc oproti předchozím šetřením spokojenost narostla.
Podíl velmi spokojených osob oproti minulému šetření narostl o 6,3 procentního bodu a dosahuje nejvyšších hodnot v rámci celé ČR. Pohled na výsledky ostatních dílčích indikátorů nasvědčuje, že úroveň spokojenosti ve většině případů dosáhla maximálních hodnot. Pouze u několika dílčích indikátorů spokojenost v roce 2017 poklesla. Přesto lze považovat souhrnný obrázek za velmi pozitivní, neboť průměrné známky jsou velmi vysoké a takových je většina.
Pozitivní je nízký podíl velmi nespokojených osob (pouze 1,4 %). Ten však oproti předchozímu šetření nevýznamně narostl (o 0,6%). Z výsledků plyne, že více jsou spokojeni muži, osoby vzdělanější, lidé ve věku 41–50 let, studenti či lidé zaměstnaní. Nejméně spokojenými skupinami jsou nezaměstnaní (20,9 % nespokojených), lidé starší 71 let (17,2 %) a lidé se základním vzděláním (17,0 %). U míry spokojenosti rozdělené dle místa bydliště je nutné brát v potaz množství dotázaných z jednotlivých částí. Přesto lze říci, že nejspokojenější jsou občané bydlící na Kocandě a v Pokraticích.
Nejvíce jsou lidé spokojeni s celkovým vzhledem města. Na pomyslném druhém místě se umístila kvalita bydlení v Litoměřicích, na třetím spokojenost s možnostmi provozovat záliby a koníčky a spokojenost se základními veřejnými službami. Nejníže byla ohodnocena spokojenost s možnostmi zaměstnání. Přesto i zde se oproti roku 2014 výrazně zvýšila.
Respondenti jsou nejvíce spokojeni se základními a mateřskými školami, nejméně pak s fungováním městské policie. Jedna z otázek se věnovala i tolik diskutovanému parkování na Mírovém náměstí. Největší část odpovědí se vyjadřuje pro zachování současného rozsahu (42,9 %). Na druhou stranu téměř polovina respondentů by uvítala omezení (37,8 %) nebo zakázání parkování (10,5 %).
Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, použitého již i v jiných městech ČR. Dotazník byl téměř identický s těmi, které byly distribuovány při totožném šetření v letech 2007, 2011 a 2014.
Šetření bylo financováno v rámci projektu Mobilita 21 podpořeného ze Státního fondu životního prostředí MŽP na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.