Zhruba pět desítek lidí přijalo v pátek 18. prosince pozvání Nadačního fondu Kalich a přišlo do parku Václava Havla, aby společně v den 4. výročí prezidentova úmrtí uctily u bronzové busty jeho památku. Na neformálním setkání zarecitoval ředitel litoměřického úřadu práce Ivan Vilím báseň, která prvně z jeho úst zazněla krátce po smrti Václava Havla v podloubí radnice. Zcela spontánně se parkem nesla i česká hymna, kterou účastníci malého pietního aktu společně zazpívali. Zazněla i řada myšlenek, a to z úst starosty města Ladislava Chlupáče i bývalých senátorů Zdeňka Bárty a Alexandra Vondry.
Všichni se dotkli kromě jiného i stále aktuálnější uprchlické krize. Zatímco starosta Chlupáč se zamýšlel nad tím, co by asi v současné situaci Václav Havel dělal, Zdeněk Bárta vyzval obyvatele k větší solidaritě s Evropou. Upozornil, že Václav Havel byl muž naděje a polarizovaná společnost se podle něj nešťastně brání vzetí několika uprchlíků. Alexandr Vondra však v následných rozhovorech připomněl, že Václav Havel odmítl nabídku Státní bezpečnosti opustit svou vlast a místo toho se za cenu vězení rozhodl v rodné zemi zůstat. Což se mu dle jeho slov vybavuje ve chvíli, kdy vidí mladé muže přicházející ze Sýrie do Evropy, místo aby bojovali za lepší budoucnost doma.