Geotermální projekt: Seismometr míří hluboko do země

Zcela unikátní operace, která nemá obdoby v celé střední Evropě, probíhá právě v Centru pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích. Vědci dnes ráno začali spouštět do vrtu měřící sondu – seismometr do cílové hloubky 1500 metrů, jež bude měřit otřesy v podzemí. Jde o dlouho připravované práce, které jsou dalším krokem na cestě k využívání zemského tepla a v budoucnu také vytápění města. 

Samotnému spouštění seismometru předcházely čtyřdenní přípravy, během kterých vědci prováděli řízené injektáže, kdy pod tlakem vháněli do vrtu vodu. Ověřovali tak reakci horninového prostředí na zvyšující se tlak a objem vody, což je jeden z klíčových parametrů, které potřebují pro další výzkum. „Pronikání vody do horninových formací v okolí vrtu jsme měřili pomocí optického kabelu, teplotní rozdíly nám následně ukázaly, kudy se voda šíří. Toto je jedna z nových metod, kterou jsme v rámci prací ověřovali,“ vysvětlil ředitel výzkumné infrastruktury RINGEN Tomáš Fischer. Po spuštění seismometru proběhne vyhodnocování všech dosud získaných údajů. Ty pak zástupci RINGENU představí mezinárodní vědecké radě, která proběhne na konci února v Litoměřicích, a bude rozhodnuto o dalším postupu.

Již v této fázi žádá RINGEN o dotaci ve výši 90 milionů korun, která by měla zafinancovat vyhloubení druhého vrtu o hloubce cca 1,5 kilometru. „Na základě dosavadních výsledků výzkumu umístíme druhý vrt do optimální vzdálenosti od současného vrtu, zatím předpokládáme vzdálenost 100 metrů. Následně oba vrty hydraulicky propojíme, čímž by měl vzniknout kýžený výsledek, tedy experimentální geotermální výměník pro jímání zemského tepla,“ uvedl manažer geotermálního projektu Antonín Tym.

Nejen spouštění seismometru do takové hloubky je unikátní v rámci celé střední Evropy. Vtlačování vody do vrtu, které probíhalo v uplynulých dnech, je zatím první podobnou operací prováděnou v České republice v této hloubce. Na projektu pracuje celkem sedm výzkumných organizací, aktuální práce provádí experti Přírodovědecké fakulty UK, Geofyzikálního ústavu AV a České geologické služby ve spolupráci s vědci z Francie a Německa. Práce probíhají díky finanční podpoře z Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání a účelové podpory MŠMT.