Rekonstrukce vodovodu a plynovodu je na Mírovém náměstí v plném proudu. Náměstí zůstává průjezdné, částečné omezení dopravy se vždy dotýká prostoru, kde probíhají výkopové práce. Dle očekávání zde archeologové učinili zajímavé objevy.
Z hlediska historie jde o řadu zajímavostí. „Na Mírovém náměstí jsme našli tři zásobní jámy z 10. století, do kterých lidé ukládali nejprve obilí a později sloužily jako odpadní jámy. Konkrétně jsme v nich nalezli střepy a zvířecí kosti. Dále jsme objevili relikty hrobů pocházející z 12. století. Jde o zbytky pohřebiště, které na náměstí bývalo. Zatímco o pohřebišti jsme věděli, o existenci sídliště z 10. století jsme neměli tušení. Překvapením bylo i nalezení úrovně, do které bylo ve 13. století město založené,“ charakterizoval učiněné objevy archeolog Oblastního muzea v Litoměřicích Oldřich Kotyza. Předpokládá přitom, že další cenné nálezy budou následovat.
„Při dobré koordinaci prací stavebních firem a archeologů, o což společně usilujeme, by ovšem nemuselo dojít k prodloužení termínu ukončení prací. I nadále platí, že skončit mají do vinobraní,“ uvedla vedoucí Odboru územního rozvoje Městského úřadu v Litoměřicích Venuše Brunclíková.
Výkopové práce byly zahájeny 1. června. V těchto dnech se týkají jižní strany náměstí, hlavně místa napojení Michalské ulice a prostoru před radnicí. Postupně budou přesouvány k České spořitelně, muzeu a Komerční bance.
Město tento záměr nemohlo zakázat, i když si jeho představitelé byli vědomi faktu, že jde o hlavní turistickou sezónu. Bohužel plynovod musí projít rekonstrukcí mimo topnou sezonu. „Naším požadavkem proto alespoň bylo, aby obě společnosti práce zkoordinovaly a probíhaly souběžně tak, aby termín realizace byl co nejkratší. Vstřícnost a ochotu ke spolupráci již vyjádřil i doktor Kotyza, za což mu děkujeme,“ uvedla Venuše Brunclíková.
Zatímco plynaři plánují čtyři etapy rekonstrukce, Severočeská vodárenská společnost dvě etapy. Zahrnují společné výkopové práce, pokládku nového potrubí, přeložky ze starého na nový, natlakování potrubí, zkušební provoz a následně zasypání výkopů zeminou a předláždění stávajícími dlažebními kostkami, což byl požadavek památkářů.