Nástroje pro usnadnění přístupu
podatelna@litomerice.cz +420 416 916 111
Zanech v knihovně i ty kousek svého kouzelného světla. Zahraj si etapovou pátrací hru pro děti a mládež na motivy knihy Tonda, Slávka a kouzelné světlo od Jany Šrámkové.
Rozkryj tajemství, které se ukrývá uvnitř starého domu. Projdi se příběhem a proměň temnotu svým kouzelným světlem. Hru si můžeš rozdělit podle sebe, něco odehrát doma, něco venku a něco v knihovně. Hrát můžeš i několik dní a tempo si určuješ sám.
Herní kartu si vyzvedni na dětském oddělení.
Hra probíhá od 27. 3. do 30. 4., vždy v otevírací době knihovny.
Menší děti zvládnou hru společně s doprovodem, starší se mohou vydat na průzkum knihovny samy.
Hra vznikla k příležitosti Březen – měsíc čtenářů a Noc s Andersenem 2026.
18
UŽ JSME PRÝ DOSPĚLÍ…
Ano, naše soutěž dospěla do 18. ročníku, do plnoletosti. Skládá maturitu. Nechť je tedy školní prostředí tématem próz letošního ročníku. A je jen na vás, zda budete psát o učitelích, či žácích; o základce, nebo univerzitě; o všedním dnu, zkouškách, výletech…
(max. tři normostrany A4, tedy cca 5 400 znaků, max. 1000 slov zasílejte nejpozději do 20. 9. 2026 na emailovou adresu machovoustopou@seznam.cz)
Petra Hůlová (1979) je česká prozaička. Vystudovala kulturologii a mongolistiku na Univerzitě Karlově; roční pobyt v Mongolsku (2000–2001) se promítl do debutu Paměť mojí babičce (2002), oceněného Literou za objev roku (Magnesia Litera 2003). Její prózy často střídají perspektivy, využívají mluvený jazyk a s ironií mapují identitu, rodinu i společenské role. Mezi další knihy patří Stanice Tajga (Cena Josefa Škvoreckého 2008), Macocha či Stručné dějiny Hnutí. Od roku 2007 pravidelně přispívá do týdeníku Respekt. Věnuje se i divadlu.

Štěpán Javůrek (1987) je současný český spisovatel pocházející z Krušných hor, kde také čerpá většinu své inspirace. Ve svých prózách propojuje osobní zkušenosti, drsnou krásu pohraniční krajiny a příběhy obyčejných lidí. Proslavil se především romány Chaloupky, Sudetský dům či románem Nebe nad Perninkem. Jeho tvorbu charakterizuje realistický styl, silná atmosféra a cit pro vykreslení prostředí, které se v jeho knihách často stává stejně důležitým „hrdinou“ jako samotné postavy. Javůrek je považován za jeden z nejvýraznějších hlasů současné regionální literatury.

Petr Bašus (nar. 1966)
Organizátor, administrátor soutěže Máchovou stopou. Učitel českého jazyka a dějepisu na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, kde také žije. Milovník cestování, divadla, přírody.

Ve dnech 1.–2. 5. a 8.–9. 5. 2026 bude z důvodu státních svátků a dnů pracovního klidu knihovna uzavřena. Děkujeme za pochopení.
S terapeutkou v týmu duševního zdraví pro děti a mládež o aktuální situaci v oblasti psychické kondice nejmladší generace Litoměřicka.
Pořadatelem je iniciativa Litoměřice aktivně.
Jak je možné skloubit osm hodin učení denně, práci na monumentálním slovníku a překladatelství s výchovou šesti dětí a péčí o rodinu? Procházka za Jungmannem včetně autentického prostředí jezuitské koleje.
Provází Mgr. Petr Bašus.
Beseda s Alžířany žijícími v ČR o Alžírsku, Sahaře, islámu, tamní kultuře a společnosti. Připravilo Gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích.
Akce se koná v rámci projektu Spolu pro demokracii, za nímž stojí Česká spořitelna a Nadace České spořitelny ve spolupráci s Nadací Via.
Litoměřický archiv ukrývá neuvěřitelné cennosti – první českou větu, největší český rukopis, nejstarší tištěnou mapu Čech. Budeme mít šanci se jich dotknout? Provází Mgr. Petr Bašus.
sraz před budovou SOA v Litoměřicích (Krajská 48/1), vstupné 50 Kč, prodej vstupenek od 20. 4. do 11. 5. na oddělení registrace
Setkání s jednou z nejčtenějších současných českých autorek. Dozvíte se, jak vznikaly její romány i knihy pro děti a co stojí za příběhy, které oslovují čtenáře napříč generacemi. Čtenářům je známá především díky titulům Slepá mapa, Hana a Tiché roky.
Mnoho lidí považuje středověk za temné a násilné období, ve kterém se věda trestala, čarodějnice se hromadně upalovaly, koupele byly považovány za zdraví škodlivé a lidé běžně umírali ve třiceti letech. Tento obraz ve skutečnosti vznikl v dobách samozvaného osvícenství a i dnes se s pomocí řady filmařů a romanopisců nadále šíří. Spisovatel a publicista František Kalenda se ve své přednášce zaměří právě na nejčastější mýty o středověku i na jejich vyvracení s pomocí historických pramenů, ikonografie nebo archeologických nálezů.
Přednáška představí Litoměřice jako posádkové město za první republiky. Kromě přehledu zde dislokovaných jednotek, mezi které patřily například Pěší pluk 2 a Dělostřelecký pluk 103, přiblíží i jejich zapojení do kulturního a veřejného života města.