Nástroje pro usnadnění přístupu
podatelna@litomerice.cz +420 416 916 111
Dopolední klub aktivního stáří Spolku LiPen uvítá nové členy! Stačí napsat na e-mail klub.lipen@seznam.cz.
Dopolední klub aktivního stáří Spolku LiPen rád přivítá nové členy. V případě zájmu stačí napsat na e-mail klub.lipen@seznam.cz.
Cvičení podle Ludmily Mojžíšové
Dana Studničková
Metoda Ludmily Mojžíšové pomáhá při bolestech zad a některých obtížích s meziobratlovými ploténkami. Využívá se také jako prevence potíží pohybového aparátu. Seznámíme se s jejími principy a vyzkoušíme si základní cviky.
Galerie knihovny, vstup zdarma
Návštěva Galerie Evy Vágnerové
Výlet do Valtířova za výtvarnicí a návrhářkou Evou Vágnerovou. Navštívíme její soukromou galerii v rodinném domě.
Sraz v 8.45 na nádraží Litoměřice město
Malování na skleničky podle vlastní fantazie
Pro členy Spolku LiPen bude materiál zajištěn. Přinést si můžete také vlastní skleničku nebo hrneček.
Galerie knihovny, hosté 50 Kč
Tvořivé dopoledne s Technickým klubem mládeže
Co budeme vyrábět? To bude překvapení! Čeká nás společné tvoření s Jiřím Rudolfem, čaj a vánoční cukroví.
Sraz v 8.50 před vstupem do kina v Sovově ulici
Pro značnou část sudetských Němců začal rok 1938 teprve anšlusem Rakouska k německé říši. Politický vývoj přinášel jednu dramatickou událost za druhou, až přišly prázdniny. Mnoho mladých lidí, mezi nimi i turnerky, dcera litoměřického advokáta JUDr. Hans Hackla Judita či dcera ústeckého novináře Karla Eckelta, Gerda Eckelt, využívá volna k tomu, aby navštívilo Třetí říši, Vrcholnou akcí, na které se sudetoněmecká mládež mohla prezentovat a také si to náležitě užila, byla účast na turnerské a sportovní slavnosti v Breslau (dnes Wroclaw) konané ve dnech 27. - 31. července 1938, jíž se i obě zmíněné turnerky zúčastnily.
Říšskoněmecký a henleinovský tisk vycházející v ČSR sportovní akci označovaly obvykle jako „německou olympiádu“. Tato akce byla připravována obzvlášť pečlivě i po technické stránce. Ve většině dobových líčení nalezneme nadšený popis pobytu, nejsugestivnější je líčení ústecké rodačky Gerdy Eckelt, nechybí ale ani poznámky Hanse Hackla o účasti své dcery. V září se situace v pohraničí již jen vyostřovala a nakonec bylo pohraničí připojeno k Říši. Pro většinu sudetských Němců přes různá překvapení následoval „krásný podzim“, ale brzy bylo všechno jinak.
se narodila 21. 7. 1956 ve Varnsdorfu a po maturitě v roce 1975 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy kombinaci dějepis–čeština (1975–1980), kde roku 1980 završila studium diplomovou prací „Městská hnutí a jejich požadavky ve středním Německu a v českých zemích v době reformace a selské války“ a získala titul PhDr.; v roce 1991 obhájila kandidátskou práci „Státní moc v Sasku na přelomu 16. a v průběhu 17. století“ a roku 2005 byla jmenována docentkou pro moderní dějiny na FSV UK, s habilitační prací „Konfesní myšlení českých Němců v 19. a na začátku 20. století".
Profesní dráhu začínala jako odborná archivářka v Okresním archivu v Děčíně (1980–1987), od roku 1990 působila na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem jako odborná asistentka na katedře historie a vědecká tajemnice Ústavu slovansko‑germánských studií, který se po založení UJEP v roce 1992 stal ústavem rektorátním; od roku 2006 je ředitelkou téhož ústavu, jenž je od roku 2008 součástí Filozofické fakulty UJEP, a zároveň působí na plný úvazek na katedře historie.
Odborně se zaměřuje na moderní dějiny 19. a první poloviny 20. století, zejména na dějiny Němců v českých zemích, česko‑německé vztahy a církevní dějiny; spolupracovala na řadě grantů a projektů. Podílela se na založení instituce Collegium Bohemicum v roce 2007, od roku 2017 je předsedkyní správní rady. Absolvovala řadu kratších i delších vědeckých a odborných pobytů na univerzitách a akademických pracovištích v Německu a Rakousku. Za dlouholeté pozitivní aktivity v oblasti česko‑německých vztahů byla v letošním roce vyznamenána Křížem za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německa.
