Místostarosta Krejza: Od prodeje sta procent akcií město upustilo

Lužická nemocnice v Rumburku má obrovské dluhy a hrozí, že bude poslána do konkursu. Nezachránilo ji zatím ani ministerstvo zdravotnictví, ani Krajská zdravotní, ani město Rumburk, pro které je provoz zadluženého zdravotnického zařízení nad jeho síly. Je ohrožena i budoucnost litoměřické nemocnice? Místostarosta Karel Krejza tvrdí, že nikoliv. Dokonce jí přisuzuje vizi moderního zdravotnického zařízení 21. století. Ovšem za předpokladu nalezení zkušeného a ekonomicky silného partnera.

Dění kolem rumburské nemocnice dává částečně za pravdu vedení města, že nemocnice menšího typu z dlouhodobého hlediska nemůže odolat tlaku systému. Cítíte to obdobně?

„Jednoznačně. My však máme velkou výhodu v tom, že budoucnost nemocnice začínáme řešit včas. Vedení města Rumburk zaspalo a následnou krizi již nezvládlo. To nesmíme dopustit navzdory obrovskému tlaku, který na nás vyvíjí skupina lidí žádající zachování současného stavu a věřící slibům o změnách úhradových vyhlášek, většímu přísunu peněz z ministerstva a podobně. Lužickou nemocnici, ale ani nemocnici v Orlové pojišťovny nezachránily, jen slibovaly, stejně jako ministr nebo kraj. Dnes je na kolenou. To my nesmíme připustit. Zatím jsme díky dobrému hospodaření současného managementu nemocnice silní a partnera si můžeme vybírat.“

Takže stále trváte na tom, že nemocnice potřebuje partnera, ačkoliv je petiční výbor, někteří zaměstnanci a část veřejnosti proti?

„Respektujeme a vážíme si názoru veřejnosti, která ho jasně dala najevo velkým počtem podpisů na petičních arších. Proto jsme od prodeje sta procent akcií nemocnice upustili. Nicméně jsme hluboce přesvědčeni, že potřebujeme partnera, který přinese do naší nemocnice stovky milionů korun v hotovosti a pomůže stabilizovat personální situaci a v budoucnu obnovu nemovitého majetku. Ovšem za předpokladu, že si město Litoměřice ponechá většinu hlasů v rozhodování tak, aby bez jeho souhlasu nebylo možné učinit žádné závažné rozhodnutí.“

Proč to chcete udělat?

„Hlavním důvodem je řešení personální otázky. Letos mzdy dosahují 560 milionů korun při 800 milionovém rozpočtu nemocnice. Mzdové náklady nám za 10 let vzrostly na dvojnásobek. Zatímco v roce 2009 jejich podíl na celkových tržbách představoval jen 52 procent, letos dosáhne 70 procent. A díky tlaku odborových svazů ve zdravotnictví mají platy růst i v příštím roce, přičemž státem byly dosud kompenzovány jen částečně. Tím ubývají prostředky na opravy a obnovu vybavení, což město musí dotovat, pokud chce udržet a rozvíjet zdravotní péči.“

Jak by podle vás měl vypadat ideální partner?

„Chceme takového, který vzejde z otevřené soutěže, má za sebou ve zdravotnictví výsledky a díky své síle nabídne společnému podniku lepší vyjednávací pozici s pojišťovnami. Ty nám díky tomu pošlou více peněz, stejně tak jako je dostává Krajská zdravotní za tu samou práci, protože je jednoduše veliká. Při větších objemech ušetříme i za nákup zdravotnického materiálu a léků. Partner by měl umět vytvořit „polštářový“ efekt, kterým je schopnost vykrýt nečekané, neplánované personální změny a efektivizovat rozsah zdravotních služeb.“

Objevily se již společnosti, které by měly zájem o 49procentní podíl v litoměřické nemocnici?

„Ano, dopisem již deklarovalo zájem šest zájemců poté, co se o dění v Litoměřicích z veřejných zdrojů dozvěděli. Podotýkám, nic nerozhodujeme, jen si je vyslechneme. A stejnou příležitost dáme i veřejnosti.“

Ale každému z těchto partnerů nepochybně půjde o zisk. Nebojíte se případného zavírání nevýdělečných primariátů, omezení zdravotní péče?

„Zisk není sprosté slovo. I provoz nemocnice musí být ziskový, jinak kráčí k záhubě stejně jako rumburská nemocnice. A jak se naloží se ziskem, rozhoduje většinový vlastník, tedy město, bez jehož souhlasu se žádné zásadní rozhodnutí neobejde. Nemocnici potřebuje každý z nás, je to největší zaměstnavatel ve městě. Chceme pro ni vybrat toho nejlepšího partnera. A to společně, proto i nabídky, které přijdou, budeme konzultovat nejen se zastupiteli, ale i s veřejností.“

Lidé se však bojí, že začnou s příchodem partnera za péči v nemocnici platit. Mají se čeho bát?

„Toto absolutně nepřichází v úvahu. Nepřipouští to zákon o veřejném zdravotním pojištění a město by takový postup nikdy neschválilo.“

Nicméně ve hře je stále ještě referendum, které požaduje přípravný výbor. Počítáte s touto variantou?

„Ano, počítáme. Je to legitimní nástroj demokracie a jsme připraveni referendum vypsat, pokud nám budou předloženy petiční archy s otázkou. Pokud lidé řeknou, že chtějí zachovat současný stav, řekneme si, chovali jsme se zodpovědně, budoucnost nemocnice jsme chtěli řešit, ale názor veřejnosti je třeba respektovat.“

Kdy se dozvíme, jestli se referendum uskuteční?

„Nevíme. Postupem přípravného výboru jsem zklamán. Ačkoliv má nasbíráno dostatek podpisů, již dva avizované termíny k předložení petičních archů a otázky nedodržel. Poslední informace je, že tak učiní do 31. srpna. Mám však pocit, že přípravný výbor podlehl tlaku dosud neúspěšných politiků a snaží se referendum spojit s krajskými volbami. Čímž by se naše nemocnice stala hlavním tématem populistických kampaní. A to je špatně. Takto závažná otázka se má řešit hned a bez politiky.“

Nemrzí vás ztráta důvěry u části obyvatel a od roku 1989 první demonstrace před radnicí?

„Mrzí mě více věcí. Hněv veřejnosti proti nám obracejí neúspěšní politici tahající za nitky v pozadí. Na zastupitelstvu náš postup kritizoval lékař pasující se do role velkého bojovníka za litoměřickou nemocnici, i když ji sám před časem opustil, a odešel do Německa za lepším výdělkem. Další lékař na Facebooku vyhrožuje radním, aby se báli přijít nechat ošetřit do nemocnice. Nabídka radních, aby někdo ze zástupců přípravného výboru posílil management nemocnice a podílel se na jejím vedení, byla odmítnuta. Paradoxy, které ale přesně dokumentují stav věci. Mají tito lidé morální právo zpochybňovat odpovědnou snahu radnice o dobrou budoucnost všech Litoměřičanů?

Litoměřice jsou město, kde se lidem dobře žije, jak ostatně ukázal nezávislý celorepublikový průzkum spokojenosti obyvatel, kdy jsme se mezi několika desítkami měst ocitli na jedné z prvních příček. Proto stále ještě věřím, že většina obyvatel si uvědomuje, že k řízení Litoměřic jsme po celou dobu přistupovali s maximální zodpovědností. Takže nejen město (s rozpočtem cca 550 milionů korun), ale i nemocnice (s rozpočtem cca 800 milionů korun) po celou dobu hospodaří bez dluhu a ještě se rozvíjí. Tak proboha společně udělejme vše pro to, aby tomu tak bylo i nadále.“

Děkuji za rozhovor.

Eva Břeňová