Boreč

web: Wikipedia - Boreč v Českém středohoří
e-mail: info@meulovo.cz
tel: +420 416 571 174
adresa: NPP Borečský vrch, 411 32 Velemín

Unikátní znělcová kupa s nadmořskou výškou 446 m nad osadou Režný Újezd nedaleko Lovosic. Díky specifickým geologickým podmínkám stoupá v zimě z vrcholu hory pára, což z ní za mrazivého počasí činí jeden z nejlákavějších turistických cílů v širokém okolí.

Poprvé byl tento úkaz zdokumentován a popsán v roce 1833, kdy byl považován za projev sopečné exhalace. Správné vysvětlení přinesl roku 1881 pražský univerzitní profesor Jan Krejčí. Stejně jako okolní kuželovité kopce, vděčí i vrch Boreč za svůj vznik vulkanickým pochodům. Pára stoupající z jeho vrcholu však s aktivní sopečnou činností nesouvisí. Určitou spojitost s vulkanismem můžeme shledat pouze v geologickém původu hory. V průběhu tuhnutí horkého magmatického tělesa a následných geologických procesů vznikl uvnitř znělcového podloží spletitý systém puklin. Tyto pukliny, odborně nazývané jako ventaroly (od latinského ventus = vítr), umožňují proudění vzduchu z úpatí hory na vrchol a zpět. Směr proudění vychází ze stabilní teploty v nitru hory. V zimě má tento proces následující průběh: Vzduch je do nitra hory nasáván na úpatí, uvnitř dochází k jeho ohřátí až na 16 stupňů, přičemž je od okolní horniny obohacován i vlhkostí. Celý proces je pak zakončen výronem teplého vzduchu na temeni kopce. Za mrazu ho lze díky vysokému rozdílu teplot pozorovat na několika místech v podobě stoupajícího mlžného sloupu. Současně s tím může docházet k působivému omrzání a ojínění přilehlé vegetace. Místa výronů, rozšířená lidskou zvědavostí do podoby mělkých jam, umožňují díky specifickým teplotním podmínkám existenci takových organismů, které bychom u nás jinde jen stěží nalezli (podobné mikroexhalace v menším rozsahu byly pozorovány i na sousedním Sutomském vrchu). V létě pak funguje tento systém zcela opačně. Vzduch je nasáván na vrcholu kopce, uvnitř dochází k jeho ochlazování a následnému vytékání z puklin na úpatí. To má za následek značné promrznutí kamenné suti, projevující se i tvorbou ledových krápníčků. Tím se blíží efektu tzv. ledových jam, které udržují sníh až do pozdního jara, jako tomu je např. na Plešivci či na Kamenné hůře u Žandova. I v tomto případě vznikají specifické mikroklimatické podmínky, které nahrávají mimořádně vzácným organismům, přežívajícím zde coby pozůstatek dávné doby ledové.