Olejomalby, perokresby, akvarely i digitální tvorba.
Autorka mezi technikami ráda krouží a znovu se k nim vrací. Její zvířecí postavy mají lidská gesta, nálady i drobné slabosti. S humorem a nadsázkou nás zvou do světa, v němž možná poznáme i sami sebe. Výstava je k vidění do 30. 12.2026.

Pro značnou část sudetských Němců začal rok 1938 teprve anšlusem Rakouska k německé říši. Politický vývoj přinášel jednu dramatickou událost za druhou, až přišly prázdniny. Mnoho mladých lidí, mezi nimi i turnerky, dcera litoměřického advokáta JUDr. Hans Hackla Judita či dcera ústeckého novináře Karla Eckelta, Gerda Eckelt, využívá volna k tomu, aby navštívilo Třetí říši, Vrcholnou akcí, na které se sudetoněmecká mládež mohla prezentovat a také si to náležitě užila, byla účast na turnerské a sportovní slavnosti v Breslau (dnes Wroclaw) konané ve dnech 27. - 31. července 1938, jíž se i obě zmíněné turnerky zúčastnily.

 Říšskoněmecký a henleinovský tisk vycházející v ČSR sportovní akci označovaly obvykle jako „německou olympiádu“. Tato akce byla připravována obzvlášť pečlivě i po technické stránce. Ve většině dobových líčení nalezneme nadšený popis pobytu, nejsugestivnější je líčení ústecké rodačky Gerdy Eckelt, nechybí ale ani poznámky Hanse Hackla o účasti své dcery. V září se situace v pohraničí již jen vyostřovala a nakonec bylo pohraničí připojeno k Říši. Pro většinu sudetských Němců přes různá překvapení následoval „krásný podzim“, ale brzy bylo všechno jinak.

Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.,

se narodila 21. 7. 1956 ve Varnsdorfu a po maturitě v roce 1975 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy kombinaci dějepis–čeština (1975–1980), kde roku 1980 završila studium diplomovou prací „Městská hnutí a jejich požadavky ve středním Německu a v českých zemích v době reformace a selské války“ a získala titul PhDr.; v roce 1991 obhájila kandidátskou práci „Státní moc v Sasku na přelomu 16. a v průběhu 17. století“ a roku 2005 byla jmenována docentkou pro moderní dějiny na FSV UK, s habilitační prací „Konfesní myšlení českých Němců v 19. a na začátku 20. století".

Profesní dráhu začínala jako odborná archivářka v Okresním archivu v Děčíně (1980–1987), od roku 1990 působila na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem jako odborná asistentka na katedře historie a vědecká tajemnice Ústavu slovansko‑germánských studií, který se po založení UJEP v roce 1992 stal ústavem rektorátním; od roku 2006 je ředitelkou téhož ústavu, jenž je od roku 2008 součástí Filozofické fakulty UJEP, a zároveň působí na plný úvazek na katedře historie. 

Odborně se zaměřuje na moderní dějiny 19. a první poloviny 20. století, zejména na dějiny Němců v českých zemích, česko‑německé vztahy a církevní dějiny; spolupracovala na řadě grantů a projektů. Podílela se na založení instituce Collegium Bohemicum v roce 2007, od roku 2017 je předsedkyní správní rady. Absolvovala řadu kratších i delších vědeckých a odborných pobytů na univerzitách a akademických pracovištích v Německu a Rakousku. Za dlouholeté pozitivní aktivity v oblasti česko‑německých vztahů byla v letošním roce vyznamenána Křížem za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německa.

Se středoškolskou učitelkou a didaktičkou se podíváme na umělecké artefakty „očima matematiky“. Budeme hledat konkrétní odpovědi na otázku, zda matematika může inspirovat k umělecké tvorbě, a odkrývat tak matematické principy, geometrické zákonitosti a další matematické souvislosti v dílech slavných i méně známých malířů, sochařů a architektů. V první přednášce se seznámíme např. s rovnicí lásky, neúplnou otevřenou krychlí a s některými uměleckými realizacemi čísla Pí.

10/11. od 17:00 – Matematika ukrytá v sochách a obrazech 2

Umíte si představit čtyřrozměrnou krychli? Můžeme lidské postavy složit z geometrických útvarů? Víte, jak vypadá těleso K-dron a jak umělecká díla ovlivnilo válcové zrcadlo? Chcete se seznámit s krásou Motýlích křídel a zjistit, která křivka je pojmenovaná po růži? 

RNDr. Eva Zelendová, Ph.D. se celý profesní život věnuje výuce a popularizaci matematiky. Dlouhá léta působila jako gymnaziální učitelka, později v Národním ústavu pro vzdělávání, kde vedla oddělení kurikula všeobecného vzdělávání a působila jako didaktička oboru Matematika a její aplikace. Byla metodičkou pracovní skupiny MŠMT pro tvorbu Standardů z matematiky pro základní vzdělávání, recenzovala řadu středoškolských učebnic matematiky a je autorkou či spoluautorkou metodických materiálů a publikací věnovaných matematickému vzdělávání.