18

UŽ JSME PRÝ DOSPĚLÍ…

Ano, naše soutěž dospěla do 18. ročníku, do plnoletosti. Skládá maturitu. Nechť je tedy školní prostředí tématem próz letošního ročníku. A je jen na vás, zda budete psát o učitelích, či žácích; o základce, nebo univerzitě; o všedním dnu, zkouškách, výletech…

(max. tři normostrany A4, tedy cca 5 400 znaků, max. 1000 slov zasílejte nejpozději do 20. 9. 2026  na emailovou adresu machovoustopou@seznam.cz)

Kdo letos zasedne v porotě? 

Petra Hůlová (1979) je česká prozaička. Vystudovala kulturologii a mongolistiku na Univerzitě Karlově; roční pobyt v Mongolsku (2000–2001) se promítl do debutu Paměť mojí babičce (2002), oceněného Literou za objev roku (Magnesia Litera 2003). Její prózy často střídají perspektivy, využívají mluvený jazyk a s ironií mapují identitu, rodinu i společenské role. Mezi další knihy patří  Stanice Tajga (Cena Josefa Škvoreckého 2008), Macocha či Stručné dějiny Hnutí. Od roku 2007 pravidelně přispívá do týdeníku Respekt. Věnuje se i divadlu.

Štěpán Javůrek (1987) je současný český spisovatel pocházející z Krušných hor, kde také čerpá většinu své inspirace. Ve svých prózách propojuje osobní zkušenosti, drsnou krásu pohraniční krajiny a příběhy obyčejných lidí. Proslavil se především romány Chaloupky, Sudetský dům či románem Nebe nad Perninkem.  Jeho tvorbu charakterizuje realistický styl, silná atmosféra a cit pro vykreslení prostředí, které se v jeho knihách často stává stejně důležitým „hrdinou“ jako samotné postavy. Javůrek je považován za jeden z nejvýraznějších hlasů současné regionální literatury.

Petr Bašus (nar. 1966)

Organizátor, administrátor soutěže Máchovou stopou. Učitel českého jazyka a dějepisu na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, kde také žije. Milovník cestování, divadla, přírody.

Marek Douša, novinář a výtvarník. Spoluzaložil časopis Sorry, bezmála třicet let kreslil a občas psal do časopisu Reflex. Momentálně spravuje kulturní web kurvafix.cz a pracuje pro mostecké divadlo. Potlouká se po severních Čechách, mluví s lidmi a vypráví o tom jiným lidem. Dříve se těmto týpkům říkalo krajánci.

Noc literatury letos slaví jubilejní dvacátý ročník 

Současná literatura, známé tváře a netradiční místa patří k Noci literatury od jejího počátku. Ukázky z nejnovější tvorby evropských autorů zaznívají v prostorách, které nejsou běžně spojovány s literárními akcemi. Noc literatury tak propojuje literární text, jeho interpretaci a konkrétní místo.

V Litoměřicích se letošní Noc literatury uskuteční v Kapli svatého Jana Křtitele, kterou má od Litoměřické kapituly v pronájmu Kavárna Káva s párou. Děkujeme za poskytnutí prostoru pro konání akce.

A na koho se letos můžete těšit?

Jedním z letošních předčítajících je herec Petr Uhlík, držitel Českého lva za roli Ladislava Hojera v minisérii Metoda Markovič: Hojer. Od roku 2019 působí v ústeckém Činoherním studiu, kde se věnuje také režii. V Litoměřicích přečte ukázku z románu Amadoka ukrajinské spisovatelky Sofije Andruchovyč.

Spolu s ním se během večera představí Ivana Tycová, Jakub Ružbatský, Lukáš Fíla a Tereza Rozmarová. Těšit se můžete na hudební doprovod kytaristy Martina Hávy.

Moderuje Barbora Hrušková.

Začátky čtení ukázek: 18:00, 18:30, 19:00, 19:30, 20:00, 20:30

Těšit se můžete také na hudební vystoupení kytaristy Martina Hávy. 

• FOSSE Jan: Septologie (Německo)
  čte Ivana Tycová
  
• PAPUŻANKA Zośka: Koukol (Polsko)
  čte Lukáš Fíla

• ANDRUCHOVYČ Sofija: Amadoka (Ukrajina)
  čte Petr Uhlík

• MAZZINI Miha: Vymazána (Slovinsko)
  čte Tereza Rozmarová
  
• LANDSBERGIS, VYTAUTAS V.: Okronoskovy lapálie (Litva)
  čte Jakub Ružbatský

Místo: Kaple sv. Jana Křtitele, Máchova 1219/6, Litoměřice

Noc literatury organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC Praha (Asociace národních kulturních institutů zemí EU), zahraničními ambasádami a dalšími partnery.

Jak spolu souvisejí postavení čelistí a zubů,  držení těla a celkové fungování organismu? Přednáška představí propojení dentosofie a fyzioterapie, objasní základní principy obou přístupů a nabídne prostor pro otázky i diskusi.

Jana Dvořáková je diplomovaná specialistka v oboru fyzioterapie. Své odborné vzdělání rozšířila o řadu terapeutických metod a technik, mezi které patří kraniosakrální osteopatie, terapie reflexních zón, techniky uvolňování měkkých tkání, mobilizace kloubů a páteře dle Ludmily Mojžíšové, spirální stabilizace dle MUDr. Richarda Smíška, senzomotorika, tejpování, baňkování, laserterapie či dentosofie. Věnuje se také různým typům masáží.

Letošní připomínka 150. výročí narození Tomáše Bati přichází jen krátce po požáru, který zasáhl sídlo Nadace Tomáše Bati. Životní příběh zlínského ševce, z něhož vyrostl podnikatel světového formátu, doplní pohled na principy, které formovaly jeho práci i uvažování a neztratily na aktuálnosti. Dozvíte se také o rodinných vazbách, které spojují Baťův odkaz s Litoměřickem a Žalhosticemi, a budete moci nahlédnout do vzácných knih a dalších materiálů ze soukromé sbírky. 

Od Václava Babinského, hrdiny lidových písní, po Alfreda Kubina, tajuplného romanopisce a grafika. Snad alespoň Svatopluk Čech a Ferdinand Blumentritt  budou normální…

Provází Mgr. Petr Bašus. 

sraz před knihovnou, předprodej vstupenek od 11. 9. v oddělení registrace

Jak různé kultury a náboženství nahlížejí na umírání, smrt, pohřeb a truchlení? Proč potřebujeme rituály, i když se k žádné víře nehlásíme, a jak se proměňují naše představy o posledním rozloučení? Budeme mluvit o zkušenostech z domácí hospicové péče, významu rituálů i možnostech přírodního pohřebnictví. Večer otevře Příběh Káji a Flíčka, krátká inscenace studentek LDO ZUŠ Litoměřice inspirovaná knihou Anton a Jonatán Josteina Gaardera.

Spolupořadatelem je Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích.

PROGRAM

17.00 Příběh Káji a Flíčka / divadelní inscenace v podání žákyň LDO ZUŠ Litoměřice
divadelní sál v 1. patře budovy KKC Litoměřice

17.30 Beseda s Alenou Scheinostovou, Adamem Vokáčem a Martinou Špinkovou
malý sál v 1. patře budovy KKC Litoměřice

Něco málo o hostech...

Alena Scheinostová: publicistka a autorka knihy Smrt a umírání v náboženských a etnických tradicích představí, jak různé kultury a náboženství nahlížejí na umírání, smrt, pohřeb a truchlení. Rovněž se ujme moderování besedy. Více o její práci najdete ZDE. 

Adam Vokáč: správce Vzpomínkového parku v Satalicích a spoluzakladatel spolku Poslední stopa přiblíží principy přírodního pohřebnictví a možnosti posledního rozloučení v souladu s přírodou.
Více informací najdete např. na jeho FB profilu či si poslechnout rozhovor s A. Vokáčem na Radiu Wave. 

Martina Špinková: akademická malířka, spoluzakladatelka Cesty domů a autorka knih, nabídne pohled člověka, který stál u zrodu domácí hospicové péče v České republice. O M. Špinkové si můžete přečíst více na jejím webu.