Geotermální a solární energie byly tématem veřejného projednání klíčových projektů

Příležitost dozvědět se podrobnosti o plánech na využití geotermální a solární energie nabídlo obyvatelům Litoměřic první veřejné projednání strategického projektu SYNERGYS a aktivity GEOSOLAR, jež se konalo v pondělí v podvečer v sále litoměřického hradu. Vizi rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Litoměřicích pod značkou GEOSOLAR představili v první části setkání zástupci města a jeho akciové společnosti ENLITOS.

Výzkumníci v čele s Českou geologickou službou a ČVUT následně prezentovali unikátní projekt zaměřený na experimentální obnovitelné zdroje energie a jímání zemského tepla z různých hloubek, jenž navazuje na dlouhodobé aktivity města v této oblasti. Setkání přineslo také odpovědi na důležité otázky spojené jak se samotnými přípravami projektu, tak i nástin využívání udržitelné energie na místní úrovni v blízké budoucnosti.

Tomáš Sarnovsky, radní Litoměřic a předseda představenstva akciové společnosti ENLITOS, jež vznikla nedávným přejmenováním z původní 1. Geotermální Litoměřice a.s., přítomným z řad veřejnosti prezentoval, jaké kroky chce město postupně podnikat v oblasti udržitelné energetiky.

„Plán, kterému říkáme GEOSOLAR, je v podstatě zastřešující iniciativou, která má k téměř dvacetiletým aktivitám města v oblasti využívání geotermální energie přidat i další rovinu, a tou je energie solární. Společně pak jde o využívání těchto dvou základních obnovitelných zdrojů energie. Jak na veřejných, tak i na soukromých budovách či na brownfieldech bychom rádi vybudovali fotovoltaické zdroje. Jejich spojením s využitím horninového prostředí, ze kterého lze energii nejen čerpat, ale také ji sem efektivně ukládat, chceme vytvořit koncept, který by přispěl k řešení problematiky sezónnosti některých obnovitelných zdrojů, a zajistil tak v průběhu celého roku poměrně konsistentní množství zejména tepelné energie,“ vysvětlil Tomáš Sarnovsky. 

TŘI ETAPY

Prvním krokem, na kterém se už nyní pracuje, je analýza všech možných zdrojů energie a její uplatnění na budoucím energetickém trhu ve městě. Vytipováno je zatím 40 veřejných budov, kde se nyní bude zjišťovat jejich potenciál na osazení fotovoltaickými panely a v případě přebytku energie pro daný objekt také její distribuce na další místa. První zkušenosti už město s umisťováním fotovoltaických panelů a akumulací elektřiny má, nacházejí se na některých objektech mateřských a základních škol.

Ve druhé fázi se chce společnost ENLITOS otevřít veřejnosti, přičemž rozvoj komunitní energetiky má řešit novela zákona, jež nyní čeká na schválení v poslanecké sněmovně. Občané, firmy, ale i další subjekty se do tohoto energetického společenství budou moci zapojit. A to buď tím, že poskytnou střechu své nemovitosti pro instalaci fotovoltaických panelů, nebo tím, že investují vlastní peníze a stanou se podílníky na budoucích ziscích. Posledním krokem má být propojení systémů fotovoltaiky a s dalšími obnovitelnými zdroji, jež budou realizovány pod hlavičkou projektu SYNERGYS, pokud to výsledky projektu umožní.

„Probíhají jednání a řešíme možnosti, jak bychom do budoucna mohli celý systém uzavřít, tak abychom měli po celý rok dostatek tepla a elektrické energie, kterou budeme vyrábět a uplatňovat na trhu,“ doplnil Sarnovsky a upozornil, že plánovaný výkon geotermálního zdroje nepokryje veškerou potřebu tepla dodávaného dálkovým vytápěním, jež město aktuálně má. Proto bude nutné do celkového konceptu zahrnout i další zdroje.

PROJEKT SYNERGYS 

K projektu SYNERGYS, který představuje systémy pro energetickou synergii, hovořili odborníci z výzkumného centra RINGEN. Vzniklo v roce 2020 v Litoměřicích i díky aktivitám města v areálu bývalých Jiříkových kasáren, kde je od roku 2007 vyhloubený geotermální testovací vrt hluboký přes dva kilometry. 

Nositelem projektu je Česká geologická služba, která jej bude realizovat společně s partnery mezi které patří Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického, Univerzita J. A. Purkyně a Geofyzikální ústav Akademie věd. Město Litoměřice i nadále zůstává strategickým partnerem, protože na jeho pozemcích bude projekt realizován. Důležitým partnerem je provozovatel litoměřické výtopny, která energii z experimentálních zdrojů bude využívat ve své distribuční síti.

Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera mimo jiné uvedl, že bude realizováno celkem 40 až 60 vrtů o hloubce 100 až 500 metrů pro testování ukládání tepla a dva hlubinné vrty o hloubce 3 až 4 kilometry. Součástí projektu je rovněž integrace dalších zdrojů, jako jsou fotovoltaické panely pro výrobu zeleného vodíku, solárně-termické panely pro ukládání tepla do podzemních zásobníků či instalace palivového článku, jenž bude zajišťovat elektřinu pro pohon zařízení v době nedostatečného výkonu solárních zdrojů.  

„Předpokládáme, že díky projektu vznikne celé nové odvětví geoenergií, kde se budou moci uplatnit i odborníci z klasického energetického sektoru a utlumovaného důlního průmyslu,“ poznamenal Zdeněk Venera.  

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller jako host večera ujistil, že projekt SYNERGYS má velkou šanci na podporu z operačního programu Spravedlivá transformace, přičemž výše podpory pro litoměřický projekt by měla činit 1,2 miliardy korun.

„Jsem rád, že jeden z těch projektů, který je připraven, je právě ten váš, tady v Litoměřicích. Já vám moc držím palce a osobně v tom vidím nejen budoucnost Litoměřic, ale patrně i všech měst nejen tady na severu Čech. Vy budete ti první, kdo ukážou směr, jakým jít,“ zhodnotil hejtman dvacetileté úsilí příprav geotermálního projektu.

Vrtat se však v areálu bývalých kasáren má už na začátku příštího roku. Manažer výzkumného centra RINGEN Antonín Tym informoval o projektu dvou pilotních vrtů, na který se z evropského programu Horizon Europe podařilo získat 25 milionů korun.

„Momentálně připravujeme výběrové řízení na dva pilotní vrty o hloubce kolem 500 metrů, které budou určeny čistě pro účely sběru dat s cílem ověřit detailní geologické a hydrogeologické poměry a postup vrtání, což nám umožní přesněji upravit podmínky pro realizaci hlavních vrtných prací zahrnující několik desítek vrtů v různých hloubkových intervalech, jež jsou plánovány,“ uvedl Antonín Tym.

Ve druhé části večera přišla na řadu diskuse, v níž dostala prostor veřejnost položit přítomným odborníkům dotazy, jež je v té souvislosti zajímají. Vybíráme některé z nich:

Až bude projekt dokončený a vše se podaří, bude zásoba energie pro město na zimu dostatečná?
Projekt má povahu výzkumného a testovacího centra, nelze proto dopředu přesně stanovit objem energie, který bude možné dodávat do sítě. Využívání zejména hlubinné geotermální energie je stále provázeno určitou nejistotou, zda se podaří vrty realizovat a v hloubce tří až čtyř kilometrů vytvořit geotermální výměník. Na tom poté bude závislý výsledný výkon tohoto hlubinného zdroje. V první fázi veškerou potřebu litoměřické sítě dálkového vytápění určitě nenahradí, ale postupně se spolu díky dalším opatřením (renovace rozvodných sítí, zateplování apod.) bude její podíl zvyšovat.

Jsme SVJ v panelovém domě. Máme naspořené finance, zateplený dům, novou střechu. Co byste nám jako z pohledu energií doporučili?
Právě střecha panelového domu je potenciálem pro výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů. Čím více střech fotovoltaikou osadíme, tím více energie se vyrobí. Velmi důležitá je regulace a celkové nastavení zdroje vytápění, což jsou levná, rychlá a zároveň účinná opatření.

V areálu kasáren se plánují vrty do hloubky až 4 kilometry. Nemůže tato skutečnost negativně ovlivnit podzemní vody ve městě a okolí?
Samotné vrtání lze v současné době díky technologiím provést takovým způsobem, že to podzemní vody nezasáhne. Konkrétně hluboké vrty se dostávají do vrstev, které jsou nepropustné a nejsou nijak propojeny se svrchními vrstvami, takzvanou českou křídou, což jsou písčité a jílovité sedimenty, ve kterých se podzemní voda nachází. Mělké vrty jsou potom realizovány jako tzv. uzavřené systémy, kdy při jejich provozu ke kontaktu výměníků s okolní horninou vůbec nedochází.

V souvislosti s výzkumným vrtem byla vybudována seismická monitorovací síť. Dokáží nás monitorovací přístroje upozornit na nějaké případné nebezpečí při dalších hloubkových vrtech?
Monitorovací síť funguje už přibližně čtyři roky. To je dostatečně dlouhá doba na to, abychom zjistili případnou seismickou aktivitu, jež je vyvolávána běžnými zdroji (doprava, stavební práce apod.), jedná se o tzv. pozaďové měření. Zemětřesení, ať přirozené nebo umělé, nebylo za dobu pozorování zaznamenáno. V průběhu realizace dalších vrtů a během injektáže tlakové vody do hloubky bude navíc tato síť rozšířena, aby poskytla ještě spolehlivější informace. Zároveň bude spuštěn i automatický systém, který údaje vyhodnotí a vždy v dostatečném předstihu upozorní na potenciální problém. Tento systém se také nazývá seismický semafor, podobně jako v dopravě zelená značí nízkou seismickou aktivitu, červená pak nutnost prací pod zemí zastavit. 

Jaký vliv bude mít projekt SYNERGYS na finance města?
Do projektu SYNERGYS město už žádné finance vkládat nebude, jedná se o projekt výzkumného konsorcia, kde bude město partnerem. Naopak vložené náklady se městu začnou postupně vracet například ve formě pronájmu pozemků v kasárnách či pronájmu již realizovaného dvoukilometrového průzkumného vrtu, což se koneckonců děje již dnes. V případě fotovoltaických elektráren v rámci iniciativy města GEOSOLAR bude ještě financování předmětem jednání.

Jaký bude přínos obou projektů pro město?
Přínosem budou nové zdroje obnovitelné energie, která by měla postupně narůstat a v konečné fázi projektu být dodávána do sítě dálkového vytápění. Větší podíl obnovitelných zdrojů znamená zároveň menší emise, což je příspěvek v boji proti klimatickým změnám. V kasárnách vznikne unikátní testovací centrum evropského, a v některých aspektech i světového významu, což není jen přínos pro vědu, ale i samotné město a jeho obyvatele, mj. vzniknou nová pracovní místa, realizované technologie se využijí pro další projekty, které přinesou nové zdroje, budou představovat příležitost pro místní a regionální firmy, již nyní je velký zájem zahraničních partnerů se do projektu a jeho dalšího rozvoje zapojit. Mezinárodní rozměr projektu zvýší atraktivitu Litoměřic a určitě i Ústeckého kraje, který svou historickou zátěž bude moci změnit na lídra v zelených technologiích.