O případných podmínkách začlenění Nemocnice Litoměřice, a.s., do Krajské zdravotní jednal dnes starosta Ladislav Chlupáč, místostarosta Karel Krejza a radní města Leoš Vysoudil, předseda dozorčí rady litoměřické nemocnice. „Tvrdá, ale přímá,“ shodně komentují pocity z dnešního jednání, kterého se za kraj zúčastnil hejtman Oldřich Bubeníček, náměstek Stanislav Rybák a radní Martin Klika.

Obrovským úspěchem skončil čtvrtý ročník dobročinné akce na podporu dětského oddělení litoměřické nemocnice, při které vařil Jozef Pásztor pravou maďarskou kapustnici a guláš, a ty poté za dobrovolný příspěvek nabízel v Krušovické pivnici v Litoměřicích. Příchozí, jejichž počet se dal počítat na stovky, do kasičky přispěli částkou neuvěřitelných 45 tisíc korun, čímž byl loňský výsledek překonán o 19 tisíc korun.

Centrum Litoměřic od dnešního dne zdobí nové umělecké dílo. Je jím „vlající“, zhruba 80 centimetrů široká a půl metru vysoká trikolora z bronzu, upevněná na rohu budovy České spořitelny přímo na Mírovém náměstí. Před zraky zhruba 250 lidí byla dnes slavnostně odhalena v průběhu vzpomínkové akce pořádané občanskou iniciativou a městem Litoměřice u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Stalo se tak poté, co se v lidmi zaplněném kostele Všech svatých uskutečnila bohoslužba jako výraz díků za tři desítky let svobody. 

Cinkáním klíčů zahájil včera starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč v Kině Máj slavnostní večer pořádaný u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce. Význam akce podtrhla hned v úvodu hymna zpívaná operní pěvkyní a litoměřickou pedagožkou Janou Červinkovou.

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem nemá vliv na platnost a závaznost referenda konaného 8. listopadu a vyhlášeného zastupitelstvem města. Jednání města s Ústeckým krajem o začlenění litoměřické nemocnice pod Krajskou zdravotní budou nadále probíhat. Informace, které se šíří hlavně na sociálních sítích a zpochybňují platnost a závaznost referenda, nejsou pravdivé.

Tichá Linka má nový kabát a prošla kompletní změnou. Díky této změně je lepší, hezčí, intuitivnější a práce s ní je pro klienty mnohem jednodušší. Registrační údaje pro přihlášení do Tiché Linky zůstaly stejné. Tichou linku, která pomáhá neslyšícím v komunikaci při vyřizování úředních záležitostí, spustil Městský úřad v Litoměřicích v únoru loňského roku.

Slova díků si včera v litoměřickém hradu vyslechlo třináct „Srdcařů“ a zástupci tří nejkrásnějších provozoven. „Srdcaři“, místní podnikatelé, byli v rámci druhého ročníku ankety „Srdcař Litoměřic“ oceněni za nezištné aktivity, které odvedli ve prospěch města a jeho obyvatel za uplynulý rok. Ceny a květiny převzali z rukou místostarosty Lukase Wünsche a tajemníka městského úřadu Milana Čigáše.

V Litoměřicích stále přibývají nová podzemní kontejnerová stání na tříděný odpad. Nové právě vzniká v ulici Na Valech, na parkovišti blíže kruhovému objezdu, další pak v ulici Alfonse Muchy.

Již ve čtvrtek 14. listopadu se v litoměřickém Kině Máj uskuteční od 18 hodin vzpomínkový večer „30 let svobody“. Ke zhlédnutí bude filmový dokument, uskuteční se beseda s významnými osobnostmi revolučního dětí, diskuse s lidmi, vše zpestří hudební produkce apod. Besedovat kromě hlavních aktérů místních událostí v čele se Zdeňkem Bártou přijde i účastník celorepublikového dění, bývalý senátor za Litoměřicko a nynější europoslanec Alexandr Vondra. Připravena jsou i hudební vystoupení a citace z děl Václava Havla.

Příležitost podílet se na tvorbě dlouhodobé vize dopravy ve městě měli včera obyvatelé Litoměřic. V Modrém salonku Kulturního a konferenčního centra se v podvečerních hodinách uskutečnilo setkání s veřejností, na kterém byly představeny finální výstupy k tvorbě Plánu udržitelné mobility a tři návrhové scénáře dlouhodobého rozvoje udržitelné mobility pro Litoměřice.

Tři scénáře vypracovalo Centrum dopravního výzkumu Brno na základě rozsáhlého průzkumu, který se v Litoměřicích uskutečnil v průběhu minulého roku. Na jejich vzniku se pak podíleli i samotní Litoměřičané. Výsledkem jsou scénáře s pracovními názvy A – Adam, B – Beáta a C – Cecílie. Všechny scénáře směřují k čistší a dostupnější dopravě, každý však jiným způsobem a s důrazem na kombinaci různých nástrojů a opatření. Zatímco varianta A je nejvíce nakloněna individuální automobilové dopravě a spoléhá spíše na technologický pokrok, varianty B a C pracují s tzv. řízením poptávky po dopravě a budou vyžadovat zapojení veřejnosti a ochotu společnosti změnit postupně své dopravních návyky směrem k většímu využívání hromadné a nemotorové dopravy.

 Scénář A počítá s modernizací komunikací, přizpůsobení se rostoucímu množství automobilů a snaží se učinit dopravu maximálně plynulou a komfortní, podporuje rozvoj elektromobility. Scénář B je více zaměřen na zklidnění provozu, vybudování dostatečného množství záchytných parkovišť a parkovacích domů, vytvoření dobré návaznosti autobusových spojů a nastavení nízké rychlosti v obytných zónách, počítá s motivací obyvatel využívat méně aut a více chodit pěšky, jezdit na kole nebo v MHD. Verze C je nejvíce zaměřena na preferenci chůze a cyklopřepravy se zajištěním maximálního bezpečí pro pěší a cyklisty, vybavením a modernizováním obytných zón, vystavěním záchytných parkovišť a využíváním zejména městské autobusové dopravy, která bude mít dostatečně vhodné časování, počet zastávek i linek. Celkovým cílem tohoto scénáře je dopravu zklidnit, resp. nedopustit její neřízený nárůst, který by v blízké budoucnosti zvýšil intenzitu i objem motorové dopravy, způsobil každodenní dopravní zácpy a zhoršil kvalitu ovzduší.

Mnohé z nabízených variant se příchozím jevily jako nereálné. Projevili například obavu o bezpečí cyklistů. „Městem nyní nemůžeme bez obav projet, ačkoliv oceňujeme novou možnost oboustranného průjezdu jednosměrkami,“ uvedla jedna z diskutujících. Jak však vysvětlil Daniel Szabó, jenž všechny tři varianty představil, právě bezpečnost pro cyklisty je jedním z cílů navrhovaných změn.

Nyní je třeba vybrat jeden ze scénářů a vývoj dopravy v Litoměřicích pro následujících třicet let směřovat právě podle něj. Obyvatelé na včerejším setkání nevyužili možnosti hlasování a rozhodující slovo tedy bude mít rada města v pondělí 18. listopadu, resp. zastupitelstvo, které bude plán jako celek schvalovat na konci tohoto roku. Poté Centrum dopravního výzkumu vytvoří ve spolupráci s městem akční plán, kde budou stanovena konkrétní opatření, jež budou realizována již v r. 2020 a na ně naváží další v následujících letech.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že město Litoměřice musí uspořádat referendum o nemocnici v příštím roce zároveň s volbami do krajského zastupitelstva a položit otázku tak, jak byla přípravným výborem navržena.

K uctění památky válečných veteránů se dnes na litoměřickém hřbitově sešli zástupci Československé obce legionářské a Vojenského zařízení Travčice spolu s hrstkou občanů a zástupci města Litoměřice.  Položením květin vyjádřil své poděkování místostarosta Karel Krejza.

Vzpomínkový akt se uskutečnil v Den válečných veteránů, který připadá právě na 11. listopadu. Slaví se celosvětově jako Den veteránů nebo Den vzpomínek. V České republice je tento významný den více připomínán až od roku 2001.

Přítomní připomněli význam tohoto dne nejen květinami, zapálením svíček, či minutou ticha, ale také ve svých projevech. „Vzpomínáme jak na vojáky, kteří padli v minulosti, tak i na současné hrdiny,“ uvedl například zástupce Československé obce legionářské Oldřich Lacina.

Městský úřad se k uctění památky válečných veteránů připojil už v minulém týdnu. Od 6. listopadu je možné na informačním centru na Mírovém náměstí zakoupit vlčí mák jako symbol úcty k veteránům a podpořit tak natáčení vzpomínek pro sbírku Paměť národa. Květ vlčího máku je symbolem veteránů, červené květy pokrývaly hroby padlých na západní frontě. Vlčí máky zde budou k zakoupení až do 14. listopadu.

Již čtvrtý ročník dobročinné akce pro litoměřickou nemocnici se uskuteční tuto sobotu 16. listopadu. Jde o vaření tradiční maďarské kapustnice a guláše, které na vlastní náklady pouze s pomocí sponzorů a přátel připraví a za dobrovolný příspěvek nabídne všem příchozím hlavní iniciátor celé akce Jozef Pásztor.  Veškerý výtěžek, stejně jako ve všech předchozích ročnících, následně věnuje dětskému oddělení litoměřické nemocnice.

Litoměřičané zvládli referendum! Jsou prvním městem v České republice, kde bylo referendum úspěšné, ačkoliv se nekonalo v souběhu s jinými volbami. Komise právě dokončily sčítání. Do hlasovacích místností dorazilo 52,31 procenta oprávněných voličů.

V deset hodin se v Litoměřicích otevřely hlasovací místnosti a první desítky lidí již odhlasovaly ve třiceti okrscích. Obyvatelé města rozhodují o budoucnosti litoměřické nemocnice v historicky prvním referendu. Hlasovat je možné až do 20. hodiny. Přijďte, vedení města potřebuje znát názor obyvatel. Více k referendu najdete ZDE