Vědeckovýzkumné centrum Litoměřice: stavba začne za měsíc

V listopadu bude v bývalých Jiříkových kasárnách v Litoměřicích zahájena stavba nového vědeckovýzkumného centra (viz vizualizace). Po vyhloubení více než dvoukilometrového vrtu, jenž ověřil předpokládané teploty, půjde o další hmatatelný výsledek v České republice unikátního geotermálního projektu, na kterém město Litoměřice pracuje s partnery více než deset let.

„Právě probíhá výběrové řízení na zhotovitele díla. Staveniště převezme vítězný uchazeč v listopadu. Realizace stavby potrvá zhruba rok,“ informoval místostarosta Karel Krejza s tím, že samotný projekt má šest etap.

Úvodní spočívá v demolici haly nacházející se v areálu Jiříkových kasáren, v blízkosti správní budovy Zahrady Čech. Součástí budou i seismické monitorovací vrty v Trnovanech a Terezíně, kde se mají nacházet podpovrchové seismické stanice. Tím se dále rozšíří a zpřesní monitorovací sítě budované od roku 2014. Nejdůležitější součástí sítě je přitom hluboký monitorovací vrt, který vznikne úpravou již existujícího vrtu PVGT-LT1 v Jiříkových kasárnách. Současně dojde k instalaci pěti nových povrchových monitorovacích stanic, které doplní již existující stanice na Skalici, v Richardu a v kasárnách.

Centrum vznikne v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury RINGEN. Jeho posláním je vytvořit odborné zázemí pro výzkum efektivního využívání hlubinné geotermální energie v ČR, která představuje prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Projekt je spolufinancován z Operačního programu "Výzkum, vývoj a vzdělávání" Evropské unie a byl rovněž podpořen z dotačních prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Celkový rozpočet dosahuje více než 130 milionů korun na období 2016-2019, o dalších přibližně 70 milionů korun na období 2020 až 2022 je zažádáno u ministerstva školství.

Hlavním cílem RINGENu je ověřit možnosti čerpání zemského tepla ve velkých hloubkách a tvrdých horninách, kde teplota hornin dosahuje 100-150 °C a lze ji používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny. „Nejdůležitější náplní tak bude rozvoj a testování nových vrtných technologií ve středních a velkých hloubkách, rozvoj technologií stimulace propustnosti hornin pro tvorbu podzemních geotermálních výměníků a seismické monitorování,“ poukázal na význam RINGENu jeho ředitel, profesor Tomáš Fischer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jež je nositelem projektu, na kterém spolupracuje dalších osm institucí. Město Litoměřice je strategickým partnerem a sehrálo klíčovou roli v dlouhodobé přípravě projektu.

„Vznik výzkumné infrastruktury je zásadním předpokladem pro další fázi projektu, kterou představují geotermální vrty, jež by mohly zajistit pro Litoměřice dostatek čisté energie pro vytápění. Navazují proto na ni další již podané projekty pod zkratkami DEGREE a ECO-EGS,“ upozornil místostarosta Krejza (na snímku společně s manažerem geotermálního projektu Antonínem Tymem na jedné z odborných konferencí věnovaných tématu).

Projekt DEGREE významným způsobem rozšiřuje možnosti výzkumné infrastruktury a v jejím areálu by měl být realizován hluboký vrt, který ověří, zda a jakým způsobem lze hlubinnou geotermální energii v České republice čerpat.

Na RINGEN a DEGREE pak má navázat mezinárodní projekt ECO-EGS. Před několika dny byla podána žádost o dotaci do programu Horizont 2020 na jeho realizaci. Hlavním cílem je experimentálně ověřit tvorbu podzemního geotermálního výměníku ve třech různých geologických prostředích, a to v Litoměřicích a na dvou místech Islandu. Budou se ověřovat různé přístupy ke stimulaci podzemí, nové technologie, eliminace seismicity a rovněž odborníci zpracují společně s velkými státními firmami Statoil (Norska) a Manvitt (Island) analýzy možnosti snižování rizik a finančních nákladů tak, aby se tyto GTE projekty uplatnily na trhu.

Projekt vede městská energetická společnost Reykjavik Energy. V konsorciu je celkem 15 partnerů, z toho pět českých. „Mezi nimi rovněž městská akciová společnost 1. Geotermální Litoměřice a.s., jejímž úkolem je zejména získat praktické informace o fungování geotermálních zdrojů na Islandu a spolupracovat na ekonomických analýzách obou lokalit. Celkový rozpočet projektu je 10 milionů euro, tedy cca 260 milionů korun, přičemž zhruba 55 milionů korun bude využito v České republice. Zhruba 80 procent z této částky pak konkrétně půjde na tvorbu podzemního výměníku v Litoměřicích,“ informoval manažer litoměřického projektu geotermální energie Antonín Tym. Projekt by měl být realizován v letech 2018 až 2022.