Projekt evaluace: Kultura je v Litoměřicích na vysoké úrovni

Jakým směrem se bude ubírat kultura v Litoměřicích? Je programová skladba pořadů nabízených domem kultury, kinem a divadlem pro diváka atraktivní? Nejen na tyto dotazy má přinést odpověď v České republice pilotní projekt Národní sítě Zdravých měst „Evaluace kulturních zařízení“.

Na příkladu Litoměřic je cílem vytvořit pro města a obce metodický nástroj na hodnocení kvality poskytovaných služeb v oblasti kultury, stanovit způsoby získávání zpětné vazby od diváků a s ohledem na finanční možnosti i koncepci budoucího směřování.

   „První fáze projektu týkající se sběru dat potvrdila vysokou úroveň kultury ve městě Litoměřice,“ konstatovala koordinátorka projektu Tereza Raabová. Učinila tak po prezentaci ředitelky Městských kulturních zařízení Litoměřice Věry Kmoníčkové v kanceláři starosty.

   Z prezentace, shrnující zhruba posledních pět let činnosti domu kultury, kina a divadla, vyplynula řada zajímavých údajů. Při ročním obratu 30 milionů korun se daří vrátit zpět do rozpočtu organizace 62% nákladů. Soběstačnost jednotlivých zařízení se přitom liší. Nejlépe na tom je kino, které dosahuje 95%, což patří mezi nejlepší výsledky v rámci celé ČR. Dokazuje, že několikamilionová investice zřizovatele do digitalizace, systematické zkvalitňování interiéru kina a atraktivita nabízených titulů nesou ovoce. Diváků litoměřickému kinu přibývá, a to i v úterý, které patřilo mezi nejslabší. Negativní trend však zvrátily slevové úterky. „Počty projekcí byly zvýšeny a v současné době jsme na maximu,“ upozornil vedoucí kina Michal Špadrna, který pro letošní rok připravuje novinku v podobě venkovní terasy s letním minikinem.

  Jiný trend zaznamenává divadlo, které v současné době staví hlavně na představeních určených mateřským a základním školám. „Navýšení počtu představení pro dospělého diváka zvýšení návštěvnosti nepřineslo. Velikost skupiny lidí navštěvujících divadlo je evidentně limitována. Honoráře divadelních souborů navíc šly v posledních dvou letech výrazně nahoru. Chceme se proto soustředit na pronájmy, které by do divadla mohly přivést více lidí a další finanční zdroje,“ uvedla ředitelka MKZ Kmoníčková.  

    Naopak výrazný nárůst diváků zaznamenává dům kultury, což souvisí hlavně s výrazným navýšením počtu kulturních akcí. Zatímco v roce 2011 dosáhla návštěvnost 31 tisíc lidí, loni do DK zavítalo 57 tisíc návštěvníků. „Naším cílem však není počet akcí dále zvyšovat, spíše zkvalitňovat programovou nabídku. Sedm desítek lidí na kvalitní balet má stejnou hodnotu jako tisícovka návštěvníků koncertu skupiny Chinaski,“ dodala Věra Kmoníčková.  

  Zásadním úkolem, který vedení MKZ čeká, je v maximální možné míře využít kapacitní výhody, jež přineslo sloučení hradu a domu kultury ve společné „kulturní a konferenční centrum“.  

   Do projektu „Evaluace kulturních zařízení“ se v Litoměřicích kromě MKZ zapojila také Knihovna K. H. Máchy, která je taktéž příspěvkovou organizací města.