Čeština
English 
Deutsch 
V sobotu se uskutečnil na pracovišti Státního oblastního archivu Litoměřice v bývalých kasárnách pod Radobýlem Mezinárodní den archivů. Na výstavě byla představena historie působení armád ve městě, ale také budoucnost areálu po náročné revitalizaci.
První posádka zakotvila v Litoměřicích v souvislosti s vojenskými reformami v monarchii, kdy předchozí válečné konflikty ukázaly, že armáda Rakousko – Uherska není dobře připravená postavit se nepříteli. „O vzniku kasáren pod Radobýlem máme archiválie pouze z událostí, které jsou spojovány s rozvojem města. Víme, že se stavěly postupně od roku 1911. Většina budov byla zachována či přestavěna, některé musely být zbourány. Od začátku 20. století se Litoměřice díky výstavbě velitelských objektů přímo ve městě staly centrem vojenského života v regionu,“ dodala Ilona Kotyzová.
Z dokumentů vyplývá, že v královském městě Litoměřice sídlila armáda nepřetržitě od poloviny 18. století do konce století dvacátého. Nejsmutnějším obdobím pro kasárna pod Radobýlem byl poslední rok druhé světové války, kdy část areálu sloužila jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürg pro budování podzemních továren Richard I a II. Prošlo jím téměř 18 tisíc vězňů, z nich 4 500 zahynulo.
Vojenské posádky měly v Litoměřicích od stovek po několik tisíc vojáků a ovlivňovaly rozvoj města. S odchodem armády se město nemohlo dlouho smířit. Převzalo nakonec od armády oboje chátrající kasárna do svého majetku. Některé budovy byly včas využity a zachráněny, většina však čeká na svou revitalizaci.
Při sobotním setkání si přes sto návštěvníků prohlédlo i druhou výstavu tří vítězných návrhů urbanisticko – architektonické soutěže vyhlášené městem na revitalizaci území bývalých kasáren pod Radobýlem. Poté se zúčastnilo dvou komentovaných prohlídek.
Areálem je provázali pracovníci odboru územního rozvoje městského úřadu Přemysl Pech a Michal Kříž. Město Litoměřice už nemá dost prostor, kam by se mohlo rozrůst a právě bývalá kasárna jsou pro jeho rozvoj velkou příležitostí. „Podle návrhů by zde mohla vzniknout nová obytná čtvrť pro zhruba dva tisíce obyvatel s občanskou vybaveností,“ uvedl Přemysl Pech.
„Snažíme se architekty vést k tomu, aby v návrzích využili stávající komunikace, které jsou v dobrém stavu a nemuselo by se do nich zasahovat. V areálu zmizí především parkovací místa a zchátralé objekty, zachována zůstane například jízdárna, která se stane centrem odpočinkové zóny,“ doplnil kolegu Michal Kříž.
Mezi návštěvníky nebyli jen místní obyvatelé, přišlo i několik mužů, kteří v kasárnách prožili dva roky základní vojenské služby. „Ukázal jsem rodině, kde jsem jako řidič sloužil u ženijní přepravní roty. Na Litoměřice vzpomínám jen v dobrém,“ prozradil Norbert Benda z Varnsdorfu.
(TZ zpracoval Václav Sedlák)
