Komentář petičního výboru nemocnice

nemocnicewKomentář petičního výboru nemocnice k článku: "Odpovědi na nejčastější dotazy, které padají v souvislosti s nemocnicí".  Jsme velmi rádi, že město je stále ve fázi rozhodovací, protože naším cílem je v tomto posledním momentu dát najevo i názory lidí mimo radnici na stávající proces nazvaný „hledání strategického partnera“, byť terminologicky by se v tomto případě mělo jednat o hledání “strategického“ kupce.

Kromě mnoha jiných věcí se nám nezdá, že se radnice hájí pozicí správného hospodáře a přitom, jak uvedl pan Mgr. Karel Krejza, plánuje v kritériích výběrového řízení dát 80 % ceně a 20 % dalšímu rozvoji. Myslíme, že správný hospodář není ten, kdo prodá svůj statek nejvyšší nabídce, nýbrž ten, kdo do posledního dechu brání svůj statek pro své následovníky. (Mimochodem v Sušici také dali přednost nejvyšší nabídce, zatímco kraj nabízel menší cenu, ale stabilitu ….. teď nemají nic.)

Pokud už prodej (s kterým stále zásadně nesouhlasíme), pak by hodnotícím kritériem měla být kromě ceny rovnocenně i právně vymahatelná záruka dalšího rozvoje nemocnice a garance zachování určitého rozsahu stávající péče. Pokud toto prodej akcií 100 % neumožňuje, není pro nás tento způsob přijatelný a chceme znát i jiné možnosti, které jasné garance dát umožňují.
Jinak z otázek zaměstnanců, na které se autor dále komentovaného textu nepřímo odkazuje, nebyla tímto zodpovězena ani jediná ……

Zpět k 10 bodům z veřejného webu města Litoměřice:

1.Proč město uvažuje o prodeji Nemocnice Litoměřice, a.s. novému provozovateli?

Odpověď města: Po sedmnácti letech cenných zkušeností s provozováním bývalé okresní nemocnice se bohužel ukazuje, že zajištění dalšího úspěšného rozvoje zdravotnického zařízení nadregionálního formátu je z dlouhodobého hlediska bohužel nad síly a zejména finanční možnosti města velikosti Litoměřic. Provozování litoměřické nemocnice má dlouhodobě negativní dopad na rozpočet města, neboť radnice je opakovaně nucena uvolňovat finanční prostředky ve výši cca 15 milionů Kč ročně na dorovnání rozdílu mezd, jejichž navýšení nařízené Vládou ČR není dostatečně kryto navýšením úhrad ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Krátce na vysvětlenou – každý z nás je účastníkem veřejného zdravotního pojištění: zaměst-nanci (pojištění odvádí zaměstnavatel), živnostníci (pojištění si odvádí sami) nebo osoby, za které platí pojištění stát (děti, studenti, důchodci apod.). Takto vybrané prostředky putují pro-střednictvím zdravotních pojišťoven na zajištění veřejné zdravotní péče zajišťované zdravot-nickými zařízeními. Úkolem města není a nikdy nebylo zajištění zdravotních služeb – od toho jsou tu ministerstvo zdravotnictví, potažmo zdravotní pojišťovny, a kraje. Pokud město nepřijímá prostředky ze systému zdravotního pojištění, nemůže samo ze svých prostředků dlouhodobě zajišťovat poskytování zdravotní péče. Díky financování z veřejného pojištění však zároveň nehrozí, že by nový soukromý provozovatel neposkytoval péči „běžným“ obyvatelům – to se jednoduše nemůže stát. Příkladem může být dialýza, která je sice spe-cifickou zdravotní službou, ale soukromá firma, která ji provozuje, žádné „vybírání, či upřednostňování“ pacientů nezavedla.

Petiční výbor: Nenamítali jsme, že by nový poskytovatel neposkytoval péči běžným lidem, ale znovu opakujeme, že soukromému provozovateli nemůže nikdo nařídit, aby provozoval ztrátová oddělení. Sami jste uvedli, že to nelze po kupci ani chtít. 15 milionů dalo město do nemocnice jen poslední dva roky, údajně aby nebyla ve ztrátě (pak si i vedení má nárok vyplatit svá procenta odměn). Nikdo ale běžným zaměstnancům neoznámil, jak se věci mají. Dostali odměny a pochvalu za dobrou práci. Teď je ale nárůst platů údajně hlavní důvod prodeje .... Navíc současné nastavení prodeje akcií a ponechání budov v majetku města pak stále neznamená, že město obdrží dostatek financí na obnovu nemovitého majetku, ani jestli nebude muset i nadále dotovat provoz jako v jiných nemocnicích, které jsou také v majetku soukromých subjektů.
K dialýze – pokud víme, její provoz byl vždy vysoce ziskový, byla jedním ze „zlatých vejcí“ nemocnice (o které bohužel přišla), takže zrovna ji bychom jako příklad neuváděli, protože opravdu důvod pacienty odmítat nemá. Navíc tento příklad nijak nesouvisí s ohrožením zachování hlavně akutní chirurgické, traumatologické a interní péče v nemocnici.

2. Jak je tedy možné, že město usiluje o prodeji nemocnice až po tak dlouhé době?

Město: Důvodů k tomuto kroku je celá řada, jmenujme ty nejzásadnější:
Situace ve zdravotnictví se během tohoto období dramaticky změnila – například výpadek regulačních poplatků od 1. 1. 2015 znamenal pro naši nemocnici ztrátu zhruba 12 milionů Kč ročně. Nebýt tohoto populistického kroku Sobotkovy vlády, pravděpodobně bychom dnes otázce prodeje nemocnice vůbec nečelili.
Dalším důvodem je bezesporu zachování chodu roudnické nemocnice v současné šíři poskyto-vané zdravotní péče. Její provoz stojí každoročně zdravotní pojišťovny až 250 milionů Kč, které by za běžných okolností z velké části směřovaly na provoz naší nemocnice.
V neposlední řadě za touto situací stojí také opakovaná rozhodnutí současné vlády o navýšení platů pracovníků ve zdravotnictví, která musí kvůli udržení personálu následovat i naše ne-mocnice. Na taková navýšení mezd totiž ministerstvo zdravotnictví nepošle odpovídající fi-nanční prostředky. Jinými slovy, vláda nemocnicím nařídí zvýšení platů, ale nedá jim na to peníze. Následně tak musí dojít k sanaci navýšení mezd z městské pokladny, což je bohužel dlouhodobě neudržitelný stav. Na vysvětlenou – v žádném případě zde nezpochybňujeme samotné navýšení platů lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu. Nicméně, pokud je takové rozhodnutí uzákoněno, má být následováno i odpovídajícím navýšením úhrad nemoc-nicím, k čemuž bohužel nedochází.

Petiční výbor: Ve vaší odpovědi je spleteno několik věcí dohromady. Systémové chyby jsou jasné a nevyřešíme je tady ve městě. Nemocnic je v republice hodně a mnoho z nich změnilo majitele již před několika lety. Odpověď na „proč zrovna teď“ je tedy zřejmě zase jen jedna – platy. Nebyly pak ale odměny spíše předvolebním politickým tahem? Pokud je vše podle vás tak špatné (což z ekonomických ukazatelů nijak nevyplývá), proč neprovedlo vedení nemocnice úpravy provozu, tak jako jiné nemocnice v okolí, aby ušetřilo, kde se dá? Proč situace nemocnice nebyla diskutována otevřeně se zaměstnanci a nebyly místo vyplácení odměn hledány rezervy?
V každém případě rozsah omezení provozu v okolních nemocnicích vytváří už takový tlak na poskytovatele akutní péče, že kraj i Parlament už pracují na potřebných změnách. Pro nás je to jen další důvod ještě počkat a dál diskutovat s pojišťovnami i vedením kraje o všech možných řešeních nastalé situace.

3. Neexistuje tedy jiná možnost, než prodej nemocnice soukromému subjektu?

Město: Dle našeho názoru bohužel neexistuje. Po zrušení okresů v roce 2002 odmítl Ústecký kraj ne-mocnici přijmout tzv. “pod svá křídla”. Následně městu nezbylo nic jiného než začít nemocnici provozovat na vlastní pěst, což trvalo dlouhých 17 let. Ze strany města byl v uplynulých letech učiněn pokus o dlouhodobý pronájem nemocnice prostřednictvím složitého koncesního řízení, které však bylo pod politickými tlaky nenávratně zmařeno a naše více jak dvouletá práce přišla vniveč.
Současná situace je bohužel taková, že další několikaleté snažení v podobě nového koncesního řízení s nejistým výsledkem si již nemůžeme dovolit jak po časové, tak finanční stránce. Za této situace by investice do stárnoucích budov a další příspěvky na mzdy mohly mít nedozírný dopad na hospodaření města, což si z pozice řádného hospodáře spravujícího majetek města nemůžeme dovolit. Máme totiž zodpovědnost vůči dalším generacím.

Petiční výbor: Proč se vracíte 17 let zpět? 15 let město nepřispívalo nemocnici téměř nic….
Kraj opakovaně dal jasně najevo svůj zájem pomoci, takže opakujete zcela zbytečné údaje pořád dokola. A jaké jiné možnosti hledání strategického partnera jste prokazatelně vyzkoušeli?

4. Jak je tedy možné, že nemocnice hospodaří s kladným hospodářským výsledkem?

Město: Nemocnice za posledních 10 let hospodařila s kladným výsledkem, přičemž za toto období vytvořila zisk cca 37 mil. Kč. Tento zisk ale pak v plné výši vložila zpět do provozu nemocni-ce. Bohužel, ani litoměřická nemocnice se ale nemůže vyhnout systémovému nedostatku zdra-votnického personálu, zejména pak lékařů, který si v poslední době vyžádal zvyšování mzdo-vých prostředků. Ty představují cca 70 % veškerých nákladů nemocnice, a tak je každá změna v tomto ohledu silným ekonomickým zásahem. Z tohoto důvodu byl od roku 2017 Městem Litoměřice poskytován příspěvek na mzdové prostředky. Celková výše finančního příspěvku za roky 2017–2018 byla 25 mil. Kč. I letos byl pro nemocnici schválen příspěvek ve výši 15 mil. Kč. Pokud by v těchto letech nebyly příspěvky poskytnuty, hospodaření nemocnice by skončilo ve ztrátě řádově několika milionů Kč. Nemocnici by poté hrozilo riziko snížení rozsa-hu a kvality poskytované zdravotní péče, např. ve formě odchodu lékařského personálu z důvodu nižších mezd než v jiných zařízeních. K takové situaci naštěstí nedošlo, ale je třeba řešit nelichotivou situaci včas.

Petiční výbor: Opět stejné informace…Co konkrétně udělalo vedení ke zlepšení situace?

5. Proč si město chce nechat budovy a pozemky?

Město: Z finančního hlediska mají budovy a pozemky mnohonásobně vyšší hodnotu než samotná akciová společnost. Zachování budov v majetku města zároveň umožní prostřednictvím nájemní smlouvy s novým provozovatelem zachování účelu nemovitosti pro provoz zdravotnického zařízení, nikoliv přestavbu např. na kanceláře, ubytovnu nebo jiné komerční objekty, ke které by v případě prodeje celých budov mohlo dojít. Naopak z utrženého nájemného bude možné hradit opravy budov, které by za stávajících okolností nebylo možné ze strany města financo-vat.

Petiční výbor: I zachování účelu nemovitostí je dle našich informací možné ošetřit právně, možná věcným břemenem, předkupním právem, nebo i jinak. Věříme ale, že budovy jsou za jejich skutečnou cenu opravdu neprodejné. Možnou překážkou prodeje by dále mohlo být to, že zřejmě ne všechny pozemky pod budovami jsou ve vlastnictví města, a tedy město s nimi nemůže volně nakládat.

6. Skutečně není možné najít v půlmiliardovém rozpočtu města finance pro nemocnici?

Město: Bohužel ne, neboť drtivá většina městského hospodaření je tvořena tzv. mandatorními (“povinnými”) výdaji. Jedná se o výdaje, které z rozpočtu města jednodu-še musí odtéct, protože zajišťují chod samotného úřadu (např. mzdy úředníků, energie), soci-ální služby, chod a údržba škol a školek, kulturu (kino, divadlo apod.), sport (např. bazén, koupaliště), Technické služby města, svoz komunálního odpadu apod. K volnému nakládání, i pro investice (opravy silnic, nové tělocvičny, opravy škol, stavba parků), tak zbývá městu kaž-doročně pouze cca 60-70 milionů korun. A z tohoto objemu peněz jsou v současné době od-váděny prostředky ve výši cca 15 milionů Kč na mzdy zaměstnanců nemocnice plus další ne-pravidelné milionové částky na investice do vybavení nemocnice.

Petiční výbor: Bereme na vědomí a navrhujeme jednak úspory reorganizací, jednak navrhujeme i další řešení, jako třeba strategického partnera, menšinového nebo většinového akcionáře, který bude přístupný k široké diskuzi o dalším rozvoji. O jednom víme, zcela jistě by tedy podle nás i tato možnost mohla být zajímavá pro více partnerů. Proběhla už podobná jednání? S jakým výsledkem?

7. Proč si město nezajistí jiné zdroje financování zdravotní péče?

Město: I přesto, že litoměřická nemocnice plní roli okresní nemocnice, okolní obce ani kraj Litoměřicím na chod nemocnice bohužel žádným způsobem nepřispívají a přispívat nechtějí. Menší obce nemají ani možnost takové prostředky kde brát a samotný kraj nechce přispívat na chod zařízení, které není součástí jeho krajské zdravotní společnosti. Je tak pouze na městském rozpočtu, aby platil zdravotní péči pro spádovou oblast téměř celého okresu. V případě, že by nedošlo v dohledné době k zajištění provozu nemocnice novým sub-jektem, bylo by nutné seškrtat výdaje určené např. na financování kultury, sportu nebo oprav chodníků a silnic.

Petiční výbor: Pokud víme, žádné oficiální jednání s obcemi poslední 3 roky nebylo uskutečněno. Stejně tak jsme nenašli informace o jednáních s provozovateli závodů v lovosickém průmyslovém areálu nebo i jinde v okolí. Výsledky takových jednání samozřejmě nejsou dopředu jasné, ale proč to nezkusit? Už z toho důvodu, že je velmi pravděpodobné, že právě litoměřická nemocnice by hrála velkou roli v případě nějaké větší havárie třeba v některých chemických provozech. A určitě i obce mají zájem například na zachování pohotovosti, možná by šla vymyslet nějaká forma spolupráce i tady. Je snadno dohledatelné kdo, odkud a kdy přesně byl na pohotovosti ošetřen.

8. Pokud nemocnice nevytváří zisk, nestačilo by jen vyměnit její vedení?

Město: Samotná výměna vedení nemocnice zde nijak nepomůže, byť prodejem nemocnice k ní patrně dojde. Nový provozovatel bude mít právo na změnu složení představenstva i dozorčí rady nemocnice, včetně například těch členů představenstva, kteří prodej akcií prosazují jako dlou-hodobě dobré řešení stavu litoměřické nemocnice. Financování chodu nemocnice (potažmo výsledek hospodaření) lze z pozice města ovlivnit ve 3 základních ohledech:

DOTACE – Samozřejmě lze čas od času žádat o jednorázové dotace investičního charakteru, např. na vybavení, rozšíření či zkvalitnění zdravotní péče. Na tomto poli je litoměřická nemoc-nice dlouhodobě velice úspěšná, viz dotace na nové operační sály, mnohé přístrojové i labora-torní vybavení, apod. Bohužel se však nejedná o prostředky, které by šlo využít na provoz (mzdy, opravy atd.)

CENY VSTUPŮ – Do výpočtu hospodářského výsledku samozřejmě nevstupují pouze pří-jmy, ale také náklady. Ty lze ovlivnit tím, jak dobře se nemocnici podaří nasmlouvat např. ce-ny léků, zdravotnického materiálu nebo energií. Z pozice města vlastnícího pouze jednu ne-mocnici však není možné nijak významně o těchto nákladech s dodavateli vyjednávat. Pokud však nemocnice patří většímu subjektu, který odebírá i větší množství energií a léků, může podstatně snížit ceny, za které je u dodavatelů nakupuje.

VÝŠE ÚHRAD OD POJIŠŤOVEN ZA PROVEDENÉ ÚKONY – Zde nejspíš narážíme na nejzásadnější důvod celé situace, která kolem litoměřické nemocnice vyvstala, a tím jsou úhra-dy poskytovaných zdravotních služeb. Pro úhrady za provedené zdravotní výkony, které jsou hlavním příjmem pro nemocnici, totiž platí stejné principy, jako u výše zmíněných léků, energií atd.
Jinými slovy – nemocnice s cca 500 lůžky je pro pojišťovny méně významný subjekt, který od nich dostane jakési základní podmínky spolupráce (= základní výše úhrad za výkony). Pokud však zdravotnické zařízení patří do větší sítě nebo silnějšímu subjektu, je jeho vyjednávací pozice vůči zdravotním pojišťovnám o poznání lepší a může si tak vyjednat za stejné zákro-ky/péči vyšší úhrady.

Petiční výbor: Na chyby vedení jsme poukázali již dříve. Jak v personální politice, tak v provozní části. Navíc je stále jasnější jednoznačný střet zájmů, kdy osoby ve vedení nemocnice jsou zároveň členy Rady města, která má funkci valné hromady. Považujeme za vhodné, aby vedení nemocnice bylo odpolitizováno a pracovalo pouze na profesionální bázi.
Systémové chyby bohužel nezměníme my, ale víme, že senátoři, poslanci i lidé v odborové centrále v tuto chvíli již pracují na návrzích k napravení těchto chyb. Takže jsme přesvědčení, že je vhodné počkat a spíše stále apelovat přes naše senátory a poslance na urychlení řešení.
K úhradám. Pokud má soukromý subjekt lepší úhrady, proč tedy i v jejich nemocnicích často veřejná správa musí přispívat na provoz?
K cenám vstupů. I v lékárenské části, i v té provozní už rezervy v nastavení cen vstupů nejsou tak velké, aby výrazněji pokryly celkové ztráty. Pak už totiž leda musíte snížit i kvalitu materiálu, což je zrovna ve zdravotnictví poměrně nebezpečné. Zisk litoměřické nemocniční lékárny se dá navýšit, máme konkrétní návrhy, které do praxe v naší lékárně zatím uvedeny nebyly.
K dotacím. Na některé dotace nemá soukromý subjekt nárok, takže to musí zvládnou i bez nich…. Rekonstrukce sálů nebyla dotace na opravu? Záleží přece na formě vypsání dotačního titulu. Takže souhlasíme jedině s tím, že nejde dotace použít na platy...

9. Bude prodejem nemocnice ovlivněn rozsah zdravotních služeb?

Město: Zcela upřímně – to samozřejmě nikdo nedokáže vyloučit (ani snížení, ani zvýšení). Na tomto místě je však důležité si uvědomit, že v případě setrvání nemocnice ve vlastnictví města by k omezení rozsahu poskytovaných zdravotních služeb patrně muselo nevyhnutelně dojít, a to již v relativně krátké době, což dokládají výše uvedené důvody. Prodej nemocnice je tak jedinou efektivní možností, jak vývoj směřující k nutnému omezování služeb přinejmen-ším oddálit, zmírnit nebo ideálně zcela zastavit, a naopak i třeba nějaké formy péče přidat. Je nutné si uvědomit, že v zájmu samotného nového provozovatele je poskytovat služby v co největším rozsahu právě z důvodu dosažení co nejvyššího počtu odvedených výkonů, a tím pádem co nejvyšších plateb od zdravotních pojišťoven.

Petiční výbor: Zde se smíchávají dvě části problému. Akutní péče (např. traumatologie a chirurgie) je ztrátová. Stát má povinnost ji pro obyvatele zajistit, soukromý subjekt zřejmě nikoliv. Proto si na její udržení vyžaduje dodatečné dotace…. od města, pokud ji město chce pro své obyvatele. Nebo to zkouší u kraje. Takže o důvod navíc zůstat pod veřejnou správou. Druhá část jsou další oddělení – např. ORL a další. Třeba na porodnici je potřeba provoz zracionalizovat, nikoliv ji rušit - a může to udělat i město. Právě teď pro to má ideální podmínky, protože občané začali dostávat reálné informace a pochopí logické a plně vysvětlené kroky.

10. Proč probíhaly v nemocnici investice i přes to, že se dlouhodobě uvažuje o jejím prodeji?

Město: Města mají ze zákona povinnost spravovat, udržovat a rozvíjet svěřený majetek, městskou ne-mocnici nevyjímaje. Nehledě na to, jaké byly, jsou nebo budou plány města s městskou ne-mocnicí, je město povinno udržovat a obnovovat i majetek své nemocnice. I zkušenost s prů-během a výsledkem výše zmíněného koncesního řízení ukazuje, o jak složitý proces s nejasným koncem se jedná. Nelze tedy říci, že se investice pozastaví až do samotného prodeje.
Zároveň drtivá většina investic do vybavení byla a je nutná pro poskytování zdravotních slu-žeb. Přístrojové vybavení je nedílnou součástí povinného personálního a věcně technického vybavení, které je podmínkou pro nasmlouvání a úhradu zdravotních služeb. Jestliže by pří-stroje nebyly obnovovány, tak by pojišťovny přestaly hradit platby za poskytované výkony. A to by mělo velice nepříznivý dopad přímo na pacienty naší nemocnice, neboť by mohlo dojít na určitou dobu ke stagnaci či poklesu poskytovaných služeb.
Pokud jde o samotné vybavení, kterým byla v nedávné době litoměřická nemocnice vybavena, promítne se jeho cena samozřejmě do kupní ceny obchodního podílu – akcií nemocnice. Samotná metoda ocenění je však v případě veřejné služby velice složitá a z toho důvodu je v současné době zadáno ocenění hodnoty akcií (obchodního podílu) společnosti Nemocnice Litoměřice dvěma renomovaným a nezávislým subjektům, jejichž služeb využívají i soudy.

 Petiční výbor: Oceňujeme, že vyšetření magnetickou rezonancí je v Litoměřicích dostupné. Nicméně nepřítomnost magnetické rezonance v nemocnici by zcela jistě neměla „nepříznivý dopad přímo na pacienty“, zvláště pokud k ní, jak už jsme uvedli, není zatím dostatek personálu.
Pokud ve svém domě opravíte okna a topení a vzápětí ho prodáte, nikdy cenu investovanou do oprav celou zpět nedostanete, protože nový majitel chtěl zrovna okna úplně jiná a místo topení jen krb…. takže tomu stále nerozumíme….

Za petiční výbor a jeho podporovatele
MUDr. Lucie Horáková, 5.5.2019

Hrad Litoměřice
Chcete vědět víc ? +

Hrad Litoměřice

Informační centrum
Chcete vědět víc ? +

Informační centrum

Divadlo K.H. Máchy
Chcete vědět víc ? +

Divadlo K.H. Máchy

Městská sportovní zařízení
Chcete vědět víc ? +

Městská sportovní zařízení

NAHORU