Odpovědi na nejčastější dotazy, které padají v souvislosti s nemocnicí

litnemmpPřinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které padají v souvislosti s nemocnicí. Zdůrazňujeme však, že město je ve fázi přípravy podmínek otevřeného řízení, nikoliv ve fázi rozhodování o tom, komu prodá 100 procent akcií. Přijďte se zeptat, na to, co vás zajímá 11. června v 17.30 hodin do Kulturního a konferenčního centra, kde se uskuteční diskuse s veřejností.

Vážení a milí spoluobčané,

dovolte nám touto cestou reagovat na problematiku současné situace okolo Nemocnice Litoměřice, a.s. Vzhledem k tomu, že jde o velice citlivé téma, které se různým způsobem dotýká každého z nás, přinášíme vám touto formou odpovědi na deset nejčastějších otázek, které veřejností rezonují v souvislosti s hledáním nového provozovatele litoměřické nemocnice.

  1. Proč město uvažuje o prodeji Nemocnice Litoměřice, a.s. novému provozovateli?

Po sedmnácti letech cenných zkušeností s provozováním bývalé okresní nemocnice se bohužel ukazuje, že zajištění dalšího úspěšného rozvoje zdravotnického zařízení nadregionálního formátu je z dlouhodobého hlediska bohužel nad síly a zejména finanční možnosti města velikosti Litoměřic. Provozování litoměřické nemocnice má dlouhodobě negativní dopad na rozpočet města, neboť radnice je opakovaně nucena uvolňovat finanční prostředky ve výši cca 15 milionů Kč ročně na dorovnání rozdílu mezd, jejichž navýšení nařízené Vládou ČR není dostatečně kryto navýšením úhrad ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Krátce na vysvětlenou – každý z nás je účastníkem veřejného zdravotního pojištění: zaměstnanci (pojištění odvádí zaměstnavatel), živnostníci (pojištění si odvádí sami) nebo osoby, za které platí pojištění stát (děti, studenti, důchodci apod.). Takto vybrané prostředky putují prostřednictvím zdravotních pojišťoven na zajištění veřejné zdravotní péče zajišťované zdravotnickými zařízeními. Úkolem města není a nikdy nebylo zajištění zdravotních služeb – od toho jsou tu ministerstvo zdravotnictví, potažmo zdravotní pojišťovny, a kraje. Pokud město nepřijímá prostředky ze systému zdravotního pojištění, nemůže samo ze svých prostředků dlouhodobě zajišťovat poskytování zdravotní péče. Díky financování z veřejného pojištění však zároveň nehrozí, že by nový soukromý provozovatel neposkytoval péči „běžným“ obyvatelům – to se jednoduše nemůže stát. Příkladem může být dialýza, která je sice specifickou zdravotní službou, ale soukromá firma, která ji provozuje, žádné „vybírání, či upřednostňování“ pacientů nezavedla.

  1. Jak je tedy možné, že město usiluje o prodeji nemocnice až po tak dlouhé době?

Důvodů k tomuto kroku je celá řada, jmenujme ty nejzásadnější:

  1. Situace ve zdravotnictví se během tohoto období dramaticky změnila – například výpadek regulačních poplatků od 1. 1. 2015 znamenal pro naši nemocnici ztrátu zhruba 12 milionů Kč ročně. Nebýt tohoto populistického kroku Sobotkovy vlády, pravděpodobně bychom dnes otázce prodeje nemocnice vůbec nečelili.
  1. Dalším důvodem je bezesporu zachování chodu roudnické nemocnice v současné šíři poskytované zdravotní péče. Její provoz stojí každoročně zdravotní pojišťovny až 250 milionů Kč, které by za běžných okolností z velké části směřovaly na provoz naší nemocnice.
  1. V neposlední řadě za touto situací stojí také opakovaná rozhodnutí současné vlády o navýšení platů pracovníků ve zdravotnictví, která musí kvůli udržení personálu následovat i naše nemocnice. Na taková navýšení mezd totiž ministerstvo zdravotnictví nepošle odpovídající finanční prostředky. Jinými slovy, vláda nemocnicím nařídí zvýšení platů, ale nedá jim na to peníze. Následně tak musí dojít k sanaci navýšení mezd z městské pokladny, což je bohužel dlouhodobě neudržitelný stav. Na vysvětlenou – v žádném případě zde nezpochybňujeme samotné navýšení platů lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu. Nicméně, pokud je takové rozhodnutí uzákoněno, má být následováno i odpovídajícím navýšením úhrad nemocnicím, k čemuž bohužel nedochází.
  1. Neexistuje tedy jiná možnost, než prodej nemocnice jinému subjektu?

Dle našeho názoru bohužel neexistuje. Po zrušení okresů v roce 2002 odmítl Ústecký kraj nemocnici přijmout tzv. “pod svá křídla”. Následně městu nezbylo nic jiného než začít nemocnici provozovat na vlastní pěst, což trvalo dlouhých 17 let. Ze strany města byl v uplynulých letech učiněn pokus o dlouhodobý pronájem nemocnice prostřednictvím složitého koncesního řízení, které však bylo pod politickými tlaky nenávratně zmařeno a naše více jak dvouletá práce přišla vniveč.

Současná situace je bohužel taková, že další několikaleté snažení v podobě nového koncesního řízení s nejistým výsledkem si již nemůžeme dovolit jak po časové, tak finanční stránce. Za této situace by investice do stárnoucích budov a další příspěvky na mzdy mohly mít nedozírný dopad na hospodaření města, což si z pozice řádného hospodáře spravujícího majetek města nemůžeme dovolit. Máme totiž zodpovědnost vůči dalším generacím.

  1. Jak je tedy možné, že nemocnice hospodaří s kladným hospodářským výsledkem?

Nemocnice za posledních 10 let hospodařila s kladným výsledkem, přičemž za toto období vytvořila zisk cca 37 mil. Kč. Tento zisk ale pak v plné výši vložila zpět do provozu nemocnice. Bohužel, ani litoměřická nemocnice se ale nemůže vyhnout systémovému nedostatku zdravotnického personálu, zejména pak lékařů, který si v poslední době vyžádal zvyšování mzdových prostředků. Ty představují cca 70 % veškerých nákladů nemocnice, a tak je každá změna v tomto ohledu silným ekonomickým zásahem. Z tohoto důvodu byl od roku 2017 Městem Litoměřice poskytován příspěvek na mzdové prostředky. Celková výše finančního příspěvku za roky 2017–2018 byla 25 mil. Kč. I letos byl pro nemocnici schválen příspěvek ve výši 15 mil. Kč. Pokud by v těchto letech nebyly příspěvky poskytnuty, hospodaření nemocnice by skončilo ve ztrátě řádově několika milionů Kč. Nemocnici by poté hrozilo riziko snížení rozsahu a kvality poskytované zdravotní péče, např. ve formě odchodu lékařského personálu z důvodu nižších mezd než v jiných zařízeních. K takové situaci naštěstí nedošlo, ale je třeba řešit nelichotivou situaci včas.

  1. Proč si město chce nechat budovy a pozemky?

Z finančního hlediska mají budovy a pozemky mnohonásobně vyšší hodnotu než samotná akciová společnost. Zachování budov v majetku města zároveň umožní prostřednictvím nájemní smlouvy s novým provozovatelem zachování účelu nemovitosti pro provoz zdravotnického zařízení, nikoliv přestavbu např. na kanceláře, ubytovnu nebo jiné komerční objekty, ke které by v případě prodeje celých budov mohlo dojít. Naopak z utrženého nájemného bude možné hradit opravy budov, které by za stávajících okolností nebylo možné ze strany města financovat.

  1. Skutečně není možné najít v půlmiliardovém rozpočtu města finance pro nemocnici?

Bohužel ne, neboť drtivá většina městského hospodaření je tvořena tzv. mandatorními (“povinnými”) výdaji. Jedná se o výdaje, které z rozpočtu města jednoduše musí odtéct, protože zajišťují chod samotného úřadu (např. mzdy úředníků, energie), sociální služby, chod a údržba škol a školek, kulturu (kino, divadlo apod.), sport (např. bazén, koupaliště), Technické služby města, svoz komunálního odpadu apod. K volnému nakládání, i pro investice (opravy silnic, nové tělocvičny, opravy škol, stavba parků), tak zbývá městu každoročně pouze cca 60-70 milionů korun. A z tohoto objemu peněz jsou v současné době odváděny prostředky ve výši cca 15 milionů Kč na mzdy zaměstnanců nemocnice plus další nepravidelné milionové částky na investice do vybavení nemocnice.

  1. Proč si město nezajistí jiné zdroje financování zdravotní péče?

I přesto, že litoměřická nemocnice plní roli okresní nemocnice, okolní obce ani kraj Litoměřicím na chod nemocnice bohužel žádným způsobem nepřispívají a přispívat nechtějí. Menší obce nemají ani možnost takové prostředky kde brát a samotný kraj nechce přispívat na chod zařízení, které není součástí jeho krajské zdravotní společnosti. Je tak pouze na městském rozpočtu, aby platil zdravotní péči pro spádovou oblast téměř celého okresu. V případě, že by nedošlo v dohledné době k zajištění provozu nemocnice novým subjektem, bylo by nutné seškrtat výdaje určené např. na financování kultury, sportu nebo oprav chodníků a silnic.

  1. Pokud nemocnice nevytváří zisk, nestačilo by jen vyměnit její vedení?

Samotná výměna vedení nemocnice zde nijak nepomůže, byť prodejem nemocnice k ní patrně dojde. Nový provozovatel bude mít právo na změnu složení představenstva i dozorčí rady nemocnice, včetně například těch členů představenstva, kteří prodej akcií prosazují jako dlouhodobě dobré řešení stavu litoměřické nemocnice. Financování chodu nemocnice (potažmo výsledek hospodaření) lze z pozice města ovlivnit ve 3 základních ohledech:

  1. DOTACE – Samozřejmě lze čas od času žádat o jednorázové dotace investičního charakteru, např. na vybavení, rozšíření či zkvalitnění zdravotní péče. Na tomto poli je litoměřická nemocnice dlouhodobě velice úspěšná, viz dotace na nové operační sály, mnohé přístrojové i laboratorní vybavení, apod. Bohužel se však nejedná o prostředky, které by šlo využít na provoz (mzdy, opravy atd.)
  1. CENY VSTUPŮ – Do výpočtu hospodářského výsledku samozřejmě nevstupují pouze příjmy, ale také náklady. Ty lze ovlivnit tím, jak dobře se nemocnici podaří nasmlouvat např. ceny léků, zdravotnického materiálu nebo energií. Z pozice města vlastnícího pouze jednu nemocnici však není možné nijak významně o těchto nákladech s dodavateli vyjednávat. Pokud však nemocnice patří většímu subjektu, který odebírá i větší množství energií a léků, může podstatně snížit ceny, za které je u dodavatelů nakupuje.
  1. VÝŠE ÚHRAD OD POJIŠŤOVEN ZA PROVEDENÉ ÚKONY – Zde nejspíš narážíme na nejzásadnější důvod celé situace, která kolem litoměřické nemocnice vyvstala, a tím jsou úhrady poskytovaných zdravotních služeb. Pro úhrady za provedené zdravotní výkony, které jsou hlavním příjmem pro nemocnici, totiž platí stejné principy, jako u výše zmíněných léků, energií atd.

Jinými slovy – nemocnice s cca 500 lůžky je pro pojišťovny méně významný subjekt, který od nich dostane jakési základní podmínky spolupráce (= základní výše úhrad za výkony). Pokud však zdravotnické zařízení patří do větší sítě nebo silnějšímu subjektu, je jeho vyjednávací pozice vůči zdravotním pojišťovnám o poznání lepší a může si tak vyjednat za stejné zákroky/péči vyšší úhrady.

  1. Bude prodejem nemocnice ovlivněn rozsah zdravotních služeb?

Zcela upřímně – to samozřejmě nikdo nedokáže vyloučit (ani snížení, ani zvýšení). Na tomto místě je však důležité si uvědomit, že v případě setrvání nemocnice ve vlastnictví města by k omezení rozsahu poskytovaných zdravotních služeb patrně muselo nevyhnutelně dojít, a to již v relativně krátké době, což dokládají výše uvedené důvody. Prodej nemocnice je tak jedinou efektivní možností, jak vývoj směřující k nutnému omezování služeb přinejmenším oddálit, zmírnit nebo ideálně zcela zastavit, a naopak i třeba nějaké formy péče přidat. Je nutné si uvědomit, že v zájmu samotného nového provozovatele je poskytovat služby v co největším rozsahu právě z důvodu dosažení co nejvyššího počtu odvedených výkonů, a tím pádem co nejvyšších plateb od zdravotních pojišťoven.

  1. Proč probíhaly v nemocnici investice i přes to, že se dlouhodobě uvažuje o jejím prodeji?

Města mají ze zákona povinnost spravovat, udržovat a rozvíjet svěřený majetek, městskou nemocnici nevyjímaje. Nehledě na to, jaké byly, jsou nebo budou plány města s městskou nemocnicí, je město povinno udržovat a obnovovat i majetek své nemocnice. I zkušenost s průběhem a výsledkem výše zmíněného koncesního řízení ukazuje, o jak složitý proces s nejasným koncem se jedná. Nelze tedy říci, že se investice pozastaví až do samotného prodeje.

Zároveň drtivá většina investic do vybavení byla a je nutná pro poskytování zdravotních služeb. Přístrojové vybavení je nedílnou součástí povinného personálního a věcně technického vybavení, které je podmínkou pro nasmlouvání a úhradu zdravotních služeb. Jestliže by přístroje nebyly obnovovány, tak by pojišťovny přestaly hradit platby za poskytované výkony. A to by mělo velice nepříznivý dopad přímo na pacienty naší nemocnice, neboť by mohlo dojít na určitou dobu ke stagnaci či poklesu poskytovaných služeb.

Pokud jde o samotné vybavení, kterým byla v nedávné době litoměřická nemocnice vybavena, promítne se jeho cena samozřejmě do kupní ceny obchodního podílu – akcií nemocnice. Samotná metoda ocenění je však v případě veřejné služby velice složitá a z toho důvodu je v současné době zadáno ocenění hodnoty akcií (obchodního podílu) společnosti Nemocnice Litoměřice dvěma renomovaným a nezávislým subjektům, jejichž služeb využívají i soudy.