Od doby vzniku Československé republiky r. 1918 až do roku 1948
nebyl zjištěn k datu 31. 12. 2001 žádný čestný občan.
PhDr. Ludvík KUNDERA
Jmenován čestným občanem města usnesením zastupitelstva města dne 1. 6.
2000
Životopis a odůvodnění:
Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně. V polovině třicátých let studoval
na litoměřickém gymnáziu a od podzimu r. 1938 na filozofické fakultě Karlovy
university. Počátkem roku 1943 byl totálně nasazen ve vojenském velkoskladu ve
Špandavě u Berlína. Od konce roku 1943 do května 1945 žil v Brně v jakési
poloilegalitě. Byl u vzniku postsurrealistické Skupiny Ra. V té době - zvláště v
mimořádně intenzivním roce 1944 - vzniklo mj. pět rukopisů poezie a prózy, které
pak vyšly v letech 1946 - 1948 knižně. Od roku 1976 žije v Kunštátě na Moravě.
Litoměřické gymnázium vydalo svého času, k 100. výročí vzniku, brožuru se jmény všech svých absolventů. Bylo to za totality a proto z cenzurních důvodů tu jméno L. Kundery nenajdete.
Dr. Carmelita Rodriguez Salas
Velvyslankyně Filipínské republiky
Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne 11. 4. 2002
Životopis a odůvodnění:
Paní Salas byla jmenována presidentem Fidelem Ramosem mimořádnou plnomocnou
velvyslankyní v České republice v dubnu 1996.
Carmelita R. Salas se narodila 23. února 1943 v Iloilo City na Filipínách. Má hodnost bakaláře svobodných umění (humanitních věd), hlavní obor historie (summa cum laude . tj. s vyznamenáním) na Fordhamově univerzitě v Lincoln Center v New Yorku. Paní Salas má též hodnost bakaláře věd (tj. přírodních a technických) pro architekturu na universitě San Carlos v Cebu City, kde vyrostla. Paní Salas je filipínskou vládou diplomovaná architektka.
Postavení paní Salas je spojeno s intenzivním stykem s mezinárodním
společenstvím, získaným dvěma desetiletími působení ve společnosti OSN v New
Yorku v souvislosti s tím, že její manžel byl zástupcem generálního tajemníka OSN.
Pan Salas byl ředitelem fondu pro populaci OSN od jeho počátku v r. 1967 do své smrti
1987.
Její dědeček ze strany matčiny, Dionisio Jakosalem, byl členem kabinetu ve vládě
guvernéra Harrisona (na Filipínách od r. 1913) a byl členem prvé filipínské mise
nezávislosti do USA (1921). Její dědeček z otcovy byl členem filipínského senátu.
Paní Salas má dva syny, Ernesto Luise a Rafaela Miguela.
Carmelita R. Salas působí v České republice jako velvyslankyně Filipínské
republiky. Za jejího působení se značně upevnily vztahy mezi Litoměřicemi a
Filipínskou republikou.
Mons. Štěpán kardinál Trochta
Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne
11. 4. 2002
Kardinál, ThDr. Štěpán Trochta ,biskup litoměřický
Štěpán Trochta se narodil dne 26.března 1905 ve Francově Lhotě na Valašsku. V osmi
letech mu zemřel otec a on vyrůstal ve velmi chudých poměrech s maminkou a dvěma
sourozenci. V roce 1917 začal studovat arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Po
ukončení studií na střední škole odešel studovat do italského Turína teologii
kde, vstoupil do noviciátu salesiánů. V roce 1932 ukončil svá studia v Turíně s
doktorským titulem. Téhož roku přijal od turínského arcibiskupa kněžské
svěcení. Po vysvěcení se vrátil na rodné Valašsko, kde sloužil jako kněz. Již v
roce 1934 byl poslán sloužit do Prahy, kde působil až do svého zatčení
gestapem 28. května 1942. Po výsleších v Pankrácké věznici byl deportován do
Malé pevnosti v Terezíně, dále Mauthausenu a nakonec jeho trnitá cesta skončila v
Dachau. Po válce se vrátil do Prahy a v roce 1947 se na přání papeže stal
litoměřickým biskupem.
Jeho působení v Litoměřicích však netrvalo dlouho. Po dlouhých jednáních církve
s nově vzniklou československou vládou a politických neshodách, byl dr. Trochta
zatčen dne 25.8.1952. V šedesátých letech byl ThDr. Trochta podmínečně propuštěn
na svobodu. Teprve 1. září 1968 se mohl vrátit domů, do Litoměřic, kde se vrátil
na biskupský stolec. Ten již neopustil až do své smrti 6.4.1974. V roce 1972 byl
oficiálně jmenován papežem kardinálem, přestože mu tato funkce byla "in
pectore" udělena již v roce 1969. V té době ji však nemohl litoměřický biskup
osobně přijmout.
Přestože byl den pohřbu utajován, sjeli se na něj do Litoměřic církevní hodnostáři z celé Evropy. Přišli však i obyčejní lidé, kteří si odkazu výjimečného diplomata a církevního hodnostáře nesmírně vážili.
Jmenováním, čestného občanství kardinálu ThDr. Štěpánu Trochtovi biskupu litoměřickému in memoriam by byl splacen této osobnosti jen malý dluh, který mu stále dlužíme.
Gen. Mjr. František Chábera
Čestné občanství uděleno na základě usnesení zastupitelstva města dne
11. 4. 2002
Odůvodnění:
Gen. mjr. František Chábera působil v II. světové války v Anglii jako letec, hned po
válce se vrátil do Litoměřic, byl perzekuován a teprve po roce 1990 mu byly
přiznány všechny pocty. V roce 2000 byla po něm pojmenovány stíhací letka v
Čáslavi.